Malá plemena psů a jejich zuby

Malá plemena psů, především tolik oblíbený jorkšírský teriér, čivavy, špicové, pražský krysařík a jim podobná plemena mají často několik problémů se zuby už od útlého věku.

Co byste měli vědět o psích zubech, než začneme popisovat problémy těchto malých plemen?

Chrup každého psa se dělí na dočasný chrup 32 zubů a trvalý chrup 42 zubů. Dočasný chrup vypadává mezi 3.-7. měsícem věku psa a měl by ho nahradit chrup trvalý. Mléčné zuby vypadávají mechanismem resorpce jejich kořenů. Mléčné zuby jsou jediné, u kterých je tento proces fyziologický. Vstřebávání kořenů zubů jakýmkoli vlivem u trvalých zubů je vždy patologické.

Psi trpí častěji na tvorbu zubního kamene, méně na tvorbu zubních kazů než lidé.

Vlivem bakteriálního působení v plaku a zubním kameni dochází k poškození měkkých tkání okolo zubů se zánětem dásní, ústupem dásně a tvorbou kapes – celkově k tzv. parodontitidě. Toto poškození může vést k dalším velice závažným patologiím dutiny ústní, ústupu alveolární kosti čelisti, ve které zuby drží, ale i přilehlých struktur na hlavě i v těle psa – například fraktury dolní čelisti, píštěle do dutiny nosní či do očnice, přerůstání dásní, neoplazie a další.

Co je typické pro tato malá plemena psů?

Malá plemena psů velmi často musí podstupovat extrakci některých mléčných zubů vlivem nedostatečného nebo žádného vstřebávání kořenů mléčných zubů (které by mělo proběhnout fyziologicky) a jejich zadržení v čelisti spolu s již prořezaným trvalým chrupem. Problém tohoto stavu je v tom, že nevypadnuté mléčné zuby mohou vychylovat trvalý chlup ze správné polohy a může docházet k vadám skusu a vlivem toho k poškozování dalších zubů, poranění měkkých tkání, patra apod.

Dalším problémem nevypadnutých mléčných zubů je menší prostor mezi jednotlivými zuby, lepší prostředí pro uchytávání zbytků potravy mezi mléčnými a trvalými zuby, vznik zubního kamene a následně rychlejší rozvoj parodontitidy a dalších patologií z ní vyplývající.

Malá plemena psů jsou typicky predisponována k vyšší tvorbě plaku a zubního kamene. Vliv na toto má samozřejmě plemeno, věk, velikost psa, strava, péče o chrup (čištění zubním kartáčkem) a mnoho dalšího. Vlivem vyšší tvorby zubního kamene mají tato plemena problém s následným zánětem dásní, ústupem dásně, odhalováním zubních krčků, kořenů zubů a tvorbou parodontitidy.

V čem je parodontitida nejvíce zákeřná?

 Infekční působení bakterií ze zubního plaku a kamene narušuje spojení zub-dáseň tzv. cemento-enamel junction a bakterie se časem dostávají hlouběji pod dáseň podél kořenu zubu až do čelisti, kde působí destruktivně. Zasažené čísti dutiny ústní tímto patologickým působením bakterií jsou měkké okolní tkáně zubu, vaz který drží zub v kosti a také na kost čelisti (alveolární kost) – to může vést k vypadávání zubů, k patologickým frakturám čelisti při obyčejném přijmu potravy, kdy se zvíře zakousne a čelist v nejslabším místě praskne.

Malá plemena psů mají malou čelist a relativně velké zuby a největší problém bývá při destrukci kosti u 1. stoličky spodní čelisti, kde hranice mezi kořenem stoličky blíže k čenichu a hranou spodní čelisti může být jen několik milimetrů (viz. RTG). Pokud tuto část čelisti nahlodají bakterie a jejich působky může nastat již výše zmíněná zlomenina čelisti, která se velmi špatně hojí a fixuje, protože zbytek zubů a čelistí bývá také často výrazně poškozeno a není čelist za co fixovat.

Naopak na horní čelisti se může vytvořit píštěl do dutiny nosní či do dutiny očnice. Typicky se toto děje u špičáků a u 4. premolárů, kde je hranice mezi kořeny zubů a nosní dutinou velice tenká. Veškerý tento proces nahlodávání okolních tkání zubů je velice bolestivý a může docházet k otokům tlamy vlivem infekce jednotlivých zubů a případné odúmrtě zubu a rozsévání infekce do krevního oběhu Vašeho psa. Bakterie poté kolující v krevním oběhu následkem narušení tkání v dutině ústní mohou poškozovat ledviny, játra či srdeční chlopně a vedou k tvorbě dalších patologií nejen v dutině ústní.

Na co si dát pozor? Nenechte se ošálit apetitem Vašeho pejska, zvíře většinou žere i přes výraznou bolestivost tlamy, protože žrát musí a vesměs jsou naši čtyřnozí přátelé k bolesti mnohem odolnější než my lidé.

Jak se tedy vyvarovat všem těmto problémům?

1. Najít si veterinárního stomatologa, který se stomatologii opravdu věnuje, umí ji a disponuje intraorálním RTG
2. Chodit na pravidelné prohlídky chrupu Vašeho pejska již od útlého věku – zvláště u malých plemen psů a psů s tzv. krátkým čumákem.
3. Nechat včas vytrhnout nevypadnuté mléčné zuby Vašeho psa
4. Čistit zuby minimálně 1x denně měkkým zubním kartáčkem a zubní pastou – více jak se starat o chrup psa ve stejnojmenném webináři na platformě Youtube od MVDr. Kateřiny Slabé (viz níže)
5. Každoročně podstoupit dentální hygienu v anestezii a řádné vyšetření chrupu psa veterinárním stomatologem – především u plemen, která jsou predisponována k častějším problémům dutiny ústní.

Jak se starat o chrup psa?