Klíště u psa i kočky

Po dlouhé zimě přichází konečně jaro a s ním i sezóna klíšťat. Klíšťata se vyskytují hlavně od března/dubna do září/října, v případě mírné zimy, či přechodném oteplení se s nimi však můžeme setkat celoročně. Jestliže na svém mazlíčkovi objevíte přisáté klíště, je dobré ho vytáhnout co nejdřív, protože může být vektorem (přenašečem) řady nebezpečných nákaz (tick-borne diseases).

Jak vypadá klíště?

V České republice je nejrozšířenějším druhem klíště obecné (Ixodes ricinus), vyskytuje se prakticky na celém území ČR. Jedná se o roztoče s oploštělým tělem oválného tvaru. Skládá se z hlavové části a těla. Na těle blízko hlavové části se nachází 4 páry končetin. Na hlavové části jsou výrazná makadla, kterým klíště hledá vhodné místo k přisátí a chobotek sloužící k sání krve. Samečci klíštěte obecného mají celou svrchní část těla pokrytou tvrdým chitinovým štítkem tmavě hnědé barvy, samičky jen 1/3, zbytek těla je do červena. Po napití mají šedivou barvu.  Na zvířeti můžeme najít všechna vývojová stádia, larva vypadá podobně, ale má tři páry končetin.

Zdroj: elements.envato.com

V posledních letech je především na jižní Moravě zaznamenáván výskyt dalšího druhu – pijáka lužního (Dermacentor reticulatus). Piják lužní má na rozdíl od klíštěte obecného tvrdý štítek na zádech pokryt bílými skvrnami a na zvířeti nacházíme hlavně dospělce.

V čem spočívá nebezpečí klíšťat?

V našich podmínkách může být klíště obecné přenašečem hlavně lymské boreliózy, klíšťové encefalitidy a anaplazmózy. Piják lužní je vektorem onemocnění nazývaného babezióza.

Pokud vaše zvíře chytne klíště, neznamená to, že se u něj automaticky projeví některé onemocnění přenášené klíšťaty, je ale dobré je znát a vědět, na co dávat pozor.

Všechny potřebné informace o onemocněních přenášených klíšťaty se dočtete v článku: Nemoci přenášené klíšťaty

Jak vytáhnout klíště?

Ideální je mít doma speciální pomůcku na vytahování klíšťat, avšak lze použít i obyčejnou pinzetu (která je ale ostřejší, hrozí tedy větší riziko přetrhnutí klíštěte). Je také dobré vzít si rukavice, abychom předešli riziku nákazy třeba přes nějakou oděrku na rukách. Odhrneme srst, klíště uchopíme co nejblíže ke kůži a vytahujeme jemným stálým tahem. Pokud na vytahování klíšťat používáte háček ve stylu Tick Twisteru, bude to chtít krouživý pohyb, jinak ale točení klíštětem dokola ve směru ani proti směru hodinových ručiček nemá žádné opodstatnění, protože zpětné háčky na chobotku klíštěte, určené pro fixaci v kůži, jsou rozmístěny nepravidelně a netvoří závit. Nakonec místo po klíštěti i použitý nástroj vydezinfikujeme.  

Rozhodně není doporučováno klíště čímkoli mazat, polévat nebo dokonce vypalovat! Různé oleje, krémy apod. způsobí pouze to, že klíště vyzvrátí svůj obsah přímo do krve zvířete a mnohonásobně se tím zvýší riziko nákazy.

Zdroj: elements.envato.com

Komplikace při vytažení klíštěte 

Začervenání, zarudnutí po vytažení

Po vytažení klíštěte se objevuje lokální kožní reakce ve formě lehkého zčervenání v místě přichycení klíštěte, je to normální reakce těla na podráždění.

Boule po klíštěti

Přetrvávající svědivost a tvrdé bouličky, uzlíky v kůži – granulomy se mohou vyskytnout jako důsledek hypersenzitivní reakce organismu na klíště. Tyto symptomy by měly vymizet během pár týdnů.

Utrhnuté klíště

Pokud se stane, že v kůži zůstane hlavová část klíštěte, není třeba hned plašit, tělo si s ní obvykle poradí samo. Postižené místo pouze vydezinfikujeme a sledujeme, jestli ranka zůstává klidná. Pokud byste měli pocit, že místo začíná být velmi zarudlé, oteklé, hnisavé, určitě je na místě navštívit veterinárního lékaře. Není dobré se snažit zbytek klíštěte vyrýpávat různými jehlami, špendlíky apod., hrozí totiž riziko zavlečení infekce a váš mazlík vám taky moc nepoděkuje.

Zdroj: elements.envato.com

Pes snědl klíště?

Pokud pes spolkne klíště, kyselina chlorovodíková v žaludku by si s ním měla hravě poradit a riziko nákazy je minimální. Teoreticky možnost nákazy existuje v případě, že by měl pes v ústech nějakou otevřenou ranku a klíště rozkousal.

Prevence

Spočívá v pravidelně kontrole zvířete, vhodném výběru a správném používání antiparazitárních přípravků. Na trhu jich existuje spousta v různých formách – spreje, šampony, obojky, spot-ony, tablety… Hezký přehled přípravků proti vnějším parazitům naleznete zde. Velmi důležité je myslet na to, že NE všechna antiparazitika pro psy jsou vhodná i pro kočky. Některá obsahují účinné látky permethrin či amitraz, které jsou pro kočky vysoce toxické. A jak jsou na tom přírodní preparáty: přírodní přípravky v boji proti parazitům.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *