Probiotika ve veterinární medicíně – co to vlastně je a kdy je použít?

Co jsou vlastně probiotika, co prebiotika a jaký je mezi nimi rozdíl?

 

Většina lidí v dnešní době asi tuší, že v našem střevě žijí jakési prospěšné mikroorganismy nebo „hodné bakterie“. A stejně je tomu i v těle našich chlupatých pacientů. Pro lepší orientaci si na začátku vysvětlíme základní pojmy, které se často pletou.

 

  • Prvním pojmem jsou tzv. PROBIOTIKA. Probiotika jsou doslova podle definice WHO, živé mikroorganismy (většinou bakterie), které se přirozeně vyskytují ve střevě a jsou v přiměřeném množství prospěšné pro svého hostitele. To jsou tedy ty „hodné bakterie“. (Mezi nejznámější zástupce patří např. bakterie rodu Lactobacillus, Enterococcus nebo třeba Bifidobacterium.)

 

  • Potom se ale můžeme setkat s termínem PREBIOTIKA. To je nestravitelná část potravy (vláknina), která slouží zjednodušeně ke krmení těch hodných probiotik.

 

  • A aby toho nebylo málo, máme tu ještě pojem SYNBIOTIKA. To je většinou takový koktejl obsahující obojí, jak probiotika, tak prebiotika.

Hlavním obsahem tohoto článku bude problematika probiotik, ale v závěru se krátce zmíníme i o prebioticích.

Jaký mají tedy probiotika vlastně význam?

Jak již bylo naznačeno, osidlují střevo našich mazlíčků a v něm produkují například různé vitamíny, podílejí se na správné funkci střev, celkové imunity pacienta, ale také tvoří jednu z obranných bariér organismu před působením všemožných patogenů. Probiotik je ve střevě psů i koček mnoho druhů a aby mohly působit na svého hostitele prospěšně, musí být v rovnováze.

Narušením rovnováhy prospěšných mikroorganismů (tomu se říká tzv. dysmikrobie nebo dysbióza) totiž může dojít kromě sníženého příjmu a tvorby živin i k pomnožení škodlivých bakterií a produkci jejich toxinů, které pak poškozují pacienta. Taková nerovnováha může nastat například kvůli nevhodnému krmení, kdy zvíře nepřijímá dostatek vlákniny, u koček k tomu může dojít vlivem stresu, ale také může dysbióza nastat při dlouhodobého podávání antibiotik. U pacientů pak můžeme pozorovat například občasný průjem, nechutenství, nebo jen takovou všeobecnou skleslost a špatnou náladu.

Kdy mám svému psovi/kočce podávat probiotika?

Podání probiotik lze jednoznačně doporučit jako první domácí pomoc při akutním nebo i chronickém nástupu střevních potíží jako je již zmíněné zvracení nebo průjem. Lze je ale zařadit ke krmení i při léčbě jiného než střevního onemocnění, např. při různých onemocněních ledvin, jater nebo při chemoterapii. Podle mnoha studií totiž probiotika zlepšila u testovaných zvířat i funkci imunitního systému jako celku a celkovou psychiku. Další indikací pro použití probiotik je také dlouhodobá perorální terapie antibiotiky (aplikace antibiotik do tlamy zvířete). Nicméně i u zvířat bez viditelných příznaků onemocnění můžeme podávat probiotika preventivně do krmení třeba jednou za čas. Pomáháme mu tak udržovat kýženou rovnováhu střevní mikroflóry a tím i jeho schopnost se bránit případným nepříznivým vlivům prostředí.

Mohou mít probiotika nežádoucí účinky?

I když nebyly studiemi prokázány vážné vedlejší účinky stejně jako riziko předávkování zvířete, může se přesto vyskytnout například alergická reakce na některé přídavné látky. Proto by mělo být podání probiotik zvířeti vždy konzultováno s veterinárním lékařem, který může také doporučit například jím ověřená probiotika z praxe.

Mohu podat svému zvířeti lidská probiotika?

Lidská střevní mikroflóra je výrazně odlišná od té psí nebo kočičí. Na lidská probiotika (typu kefír nebo jogurty) bychom si proto měli dávat pozor, protože mohou u zvířat vyvolat například plynatost nebo kvašení ve střevech, protože jim zkrátka nesednou, a způsobit tak zbytečné problémy i u zdravého zvířete.

Prebiotika

A teď jen krátce o příjmu prebiotik, protože výživa psa a kočky je obsáhlé téma na několik samostatných článků. Jak již bylo zmíněno, prebiotika jsou vlastně vláknina, která by měla být zastoupena v každém kvalitním krmení. Pokud svého psa nebo kočku krmíte komerčním krmivem (zakoupené granule nebo kapsičky), je často snadné zkonzultovat s vaším veterinárním lékařem obsah vlákniny, kterou váš mazlíček přijímá podle údajů na obalu a zhodnotit, jestli je krmivo v tomto ohledu vyhovující právě pro vaše zvíře. Pokud se ale rozhodnete přistoupit ke krmení BARFem nebo domácí vařenou stravou, je trochu obtížnější sestavit svému zvířeti vyvážený jídelníček, který mu bude dodávat nejen dostatek vlákniny, ale i dostatečný zdroj energie, vitamínů a minerálů. Pokud se tedy vrátíme zpět k vláknině, jejím zdrojem jsou převážně rostlinné potraviny jako je oves, rýže, kukuřice nebo sója.

Jako se vším se to ale i s vlákninou může nechtěně přehnat, zejména u koček, které jsou od přírody masožravci a rozsáhlé pojídání rostlinných zdrojů potravy jim tak moc neprospívá. I váš pes může ale z nadbytku vlákniny trpět zácpou, nebo jeho střevo nebude přijímat veškeré živiny tak, jak má. Znovu je tedy v tomto ohledu vyváženosti stravy a přídavku vlákniny do krmení vhodné doporučit konzultaci s veterinárním lékařem.

Shrnutí:

  • Probiotika jsou prospěšné živé mikroorganismy, prebiotika jsou nestravitelná část potravy a synbiotika jsou kombinací obojího.
  • Probiotika mají spoustu pozitivních vlivů na organismus, ale musejí být v rovnováze.
  • Probiotika mohou pomoci v léčbě akutních i chronických onemocnění, ale je dobré se o nich poradit s veterinárním lékařem.
  • Lidská probiotika jsou často nevhodná pro psy a kočky.
  • Zdroje vlákniny se liší v různých typech krmení a je důležité to s vlákninou nepřehánět.

 

 

 

Zdroje:

https://vetspecialists.co.uk/fact-sheets-post/probiotics-use-in-cats-and-dogs-fact-sheet/

https://todaysveterinarypractice.com/probiotics-prebiotics-synbiotics-dogs-cats/

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *