Brachycefalie – aneb s buldočkem v ordinaci

Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

Když se řekne buldoček, většina z nás si představí roztomilého pejska s obrovskýma očima a roztomilým chrochtáním. Hodně z nás ho dokonce má i doma. Tento roztomilý trend s sebou ale bohužel nese poněkud závažné problémy a onemocnění. Zatímco my se rozplýváme nad kukučem a zvuky, které vydává, náš parťák tiše trpí.

Typy psí lebky a zástupci

Brachycefalie je jedna z typů psí lebky, která se postupem času a šlechtěním výrazně změnila od běžně známého typu. Existují 3 druhy lebky – dolichocefalická, mesocefalická a brachycefalická. Dolichocefalickou lebku si můžeme snadno představit na příklad u afgánského chrta a jiných plemen s podobně úzkou hlavou a dlouhým nosem. Mesocefalickou lebku má například rotvajler nebo jack russel teriér. Brachycefalickou lebku mají angličtí buldoci, francouzští buldoci, mopsi, ale také boxeři, shih tzu, bostonští teriéři a další. Rozdíl tedy není pouze v délce nosu, ale také ve stavbě čelistí a poměru šířky hlavy ku délce. Představme si tedy chrta, kdy jeho délka hlavy (od temene po špičku nosu) je několikanásobně větší než šířka hlavy (od vnějšího okraje ucha k druhému), u bull plemen tomu tak rozhodně není.

 

Projevy šlechtění a následky

Všechny tkáně, které má dolicho- a meso-cefalická lebka umístěny v podobě dlouhého nosu, se tedy musely redukovat a vejít do mnohem menšího prostoru. Tkáněmi se rozumí kostní podklad a měkké tkáně zejména dutiny nosní a ústní, horního patra dutiny ústní, zubů, jazyka,… což nešlo jinak, než prostor rozšířit do všech stran. Tato metoda šlechtění evokuje, jako bychom nechtěli mít psa psem, ale spíše ho připodobnit člověku. Další změna oproti běžným plemenům je postavení očí, kdy se zužuje prostor mezi nosem a očima, někdy i dokonce můžeme vidět nos výš než je horní okraj očí; a změna tělesného rámce. Všechny tyto změny si s sebou nesou zdravotní komplikace, nejčastější z nich je nazývána jako brachycefalický syndrom. Kromě respiračních potíží se setkáváme i s problémy s trávícím aparátem, záněty zvukovodu, přehříváním, kožními problémy, intolerancí zátěže a dalšími. Všechny problémy se zhoršují při současném výskytu obezity.

Co je to brachycefalický syndrom?

Brachycefalický syndrom (BOAS – Brachycephalic Obstructive Airway Syndrom) je obstruktivní syndrom dýchacích cest. Jak jsem již zmínila, redukce nosu a obličejové části lebky omezuje prostor pro tkáně, které plní fyziologickou funkci (důležitou pro zdraví). Kosti se během vývoje zvládly redukovat tak, jak si to šlechtitelé přáli, ovšem měkké tkáně už tolik ne. Výsledkem je tedy napěchování měkkých tkání v miniaturním prostoru brachycefalické lebky. Brachycefalický syndrom se projevuje primárními a sekundárními změnami.

Primární poruchy BOAS

Primární změnou jsou zejména zúžené nosní otvory. Pokud jsou psi v klidu a není jim příliš teplo, upřednostňují dýchání dutinou nosní. V případě, že mají zúžené nozdry, musí vyvíjet velké úsilí při dýchání – zejména vytvářet velký podtlak v plicích a hrudníku při nádechu. Tím se tvoří změny sekundární.

Druhou primární změnou je prodloužené pendulující měkké patro. Měkké patro je zjednodušeně řečeno oddělení nosohltanu od zadní části dutiny ústní a je důležité při polykání a při dýchání. Při dýchání zůstává otevřené, aby se vzduch dostal z nosní dutiny do průdušnice a do plic, při polykání se zavírá, aby se sousto nedostalo do nosohltanu.

 

V případě jeho prodloužení a ztluštění dochází k tomu, že při dýchání nezůstává zcela otevřené, ale brání průniku vzduchu. V tomto okamžiku vzniká typický chrochtavý zvuk, který nám přijde roztomilý. Je potřeba si uvědomit, že je to „plemenný znak“, ovšem normální to není, je to výrazná patologie, kterou je potřeba chirurgicky odstranit. V dnešní době pandemie máme možnost si alespoň malinko přiblížit problematiku vyvíjení úsilí při dýchání – nošením respirátorů. My máme tu výhodu, že si ho doma sundáme, brachycefalici s tím bez naší pomoci musí žít dnes a denně.

 

Třetí změnou je hypoplastická (zúžená) průdušnice, která taktéž zvyšuje odpor při dýchání. Můžeme si to tedy představit jako dýchání přes tenké brčko, ve kterém je záklopka, která částečně ucpává již velmi úzký prostor.

 

Sekundární poruchy BOAS – dýchací problémy

Sekundární problémy jsou změny, které vznikají následkem primárních. V důsledku tlakových změn, které je potřeba při nádechu i výdechu vyvinout, se rozvíjí další změny v respiračním aparátu, které ještě více zhoršují potíže s dýcháním. Dochází ke zbytnění měkkého patra a mandlí, evertují hrtanové váčky (váčky, které se při nádechu dostávají do průdušnice a zamezují proudění vzduchu), kolabuje hrtan, průdušnice i průdušinky, následkem chronického dráždění dýchacích cest dochází k zánětu sliznic, doprovázené dalším otokem a tvorbou hlenu.

Ústní dutina také komunikuje přes Eustachovu trubici se středním uchem, kam se také šíří zánět.

Sekundární poruchy BOAS – obtíže v trávícím aparátu

Utváření dutiny ústní a postavení zubů může také způsobovat nespočet potíží, zejména stomatologické obtíže. Zuby naléhají v těsné blízkosti jeden na druhý a tvoří se velké množství zubního plaku, který se mění v zubní kámen a podporuje vznik zubního kazu. Kombinací špatné zubní hygieny a nedostatečné revize veterinárním lékařem vznikají záněty dásní, které se projevují zejména bolestivostí, krvácením, zápachem z dutiny ústní a v pokročilých případech také nutností tyto zuby extrahovat. Zuby se následkem těsnosti křiví a čelisti na sebe pořádně nedoléhají, proto může být i problém při zpracování potravy, často nejsou schopni pořádně rozkousat sousto a tak hltají velké kusy.

Změny tlaku v hrudníku mají také dopad na trávící aparát. Při ztíženém dýchání dochází k aerofágii (polykání vzduchu), hiatové hernii (podtlak v dutině hrudní vtahuje část žaludku z dutiny břišní zpět do jícnu do dutiny hrudní). Tyto problémy souvisejí s poruchou příjmu potravy – regurgitací nebo zvracením, je znemožněna pasáž zažitiny dále do žaludku a střev. Mezi sekundární změny také patří intolerance zátěže spojená s dýchacími potížemi a dále přehřívání.

Jak psi regulují svoji tělesnou teplotu?

Psi se ochlazují v teplém počasí pomocí odpařování vlhkosti z jazyka při dýchání s otevřenou tlamou. Čím více teplého vzduchu vydechnou, tím více se zvládnou ochladit. Je potřeba tedy myslet na to, že brachycefalická plemena hůře snášejí teplo a pobyt v létě v nechlazeném prostředí, pro ně může být i fatální. Naopak to platí i v zimním období, protože dutina nosní souvisí s oteplováním chladného vzduchu a jelikož mají dutinu nosní velmi krátkou, nedokáží si vzduch dostatečně „ohřát“ a mohou snadno prochladnout.

 

Deformity páteře

Problematika brachycefalických plemen se ale neváže pouze na lebku a struktury s ní související, problémy nacházíme i v oblasti páteře, hrudníku, ale i kůže. Tato plemena často mívají různé deformace obratlů, zejména hrudních, někdy i obratle srůstají, případně mohou chybět, mají jiný tvar, apod. Vývoj a stavba obratlů jsou důležité faktory pro rozvoj a oporu míchy, kterou v sobě nesou. Často se u těchto plemen objevují protruze/extruze meziobratlových plotének a následné neurologické potíže, které mohou zahrnovat lehké parézy až těžké plegie a ochrnutí končetin. Obratle se mohou špatně vyvíjet ve všech částech páteře, časté také bývají „zarůstající ocásky“, kdy dochází k deformaci a deviaci ocasních obratlů, které mohou zarůstat do kůže, svalů a mohou způsobovat například problémy s kálením jako jsou obstipace, krev ve výkalech, a podobně.

 

Kožní onemocnění

Brachycefalická plemena mají tlustší vrstvu podkoží a v některých predilekčních oblastech (obličejová část hlavy, krk, ocasní oblast) dochází k nařasení kůže. Kůže v místech záhybů se zapařuje a může docházet k mykotickým (plísňovým) či bakteriálním zánětům – tzv. intertrigo. Tato místa svědí, bolí, špatně a zdlouhavě se léčí, často to bývá otázka několika let. Vnější zvukovod je u těchto plemen zúžený, kůže se tam taky různě nařasuje a vznikají chronické špatně léčitelné záněty, které se rozšiřují a mohou také způsobovat neurologické příznaky. Při přílišném nařasení kůže v obličejové oblasti může také docházet k poruše zraku v důsledku iritace rohovky kůží a srstí ze záhybů. Obezita tento stav výrazně zhoršuje.

 

Dá se to léčit?

Většina těchto změn se dá chirurgicky odstranit, pokud se řeší včas. Rozšíření nozder a excize části měkkého patra, případně laryngeálních váčků může život nejen zkvalitnit, ale také prodloužit. Je také potřeba zmínit, že brachycefalické problémy se netýkají pouze psů, ale i koček. Mezi typické zástupce patří perská kočka, exotická krátkosrstá, himalájská, a další.

Většina těchto plemen má úžasnou osobnost, umí být super parťáci, zlepšit náš život, měli bychom pro ně dělat totéž.

Co můžete dělat?

Všímejte si u těchto zvířat zejména problémů jako jsou intolerance zátěže, namáhavé dýchání, i když jsou v klidu, přílišné slinění, časté zvracení či regurgitace po příjmu krmiva, pohybové poruchy a řešte je včas. Při výskytu namodralých sliznic a jazyka okamžitě vyhledejte odbornou pomoc. Pokud váš pes uprostřed procházky odmítá dále jít a je na něm vidět, že je přehřátý (zejména v létě), zahajte zchlazování – například ho odneste na mokrou podložku do stínu nebo do malého množství vody, dejte mu napít, ale nezakrývejte mokrými ručníky! Chladit se musí od spodu a postupně. Držte je ve výborné kondici a nepřekrmujte. Neexistuje stoprocentní jistota, že každý brachycefalik všechny tyto problémy bude mít, ovšem je lepší jim předcházet.

Pokud zvažujete pořízení tohoto plemene, mějte na paměti všechna zdravotní rizika pro něj a v neposlední řadě také jejich finanční řešení pro vás. Pokud vás ani tohle neodradilo, zkuste zkontrolovat útulky ve vašem okolí. Věřím, že nejedna smutná duše vám bude vděčná.

Na co si dát pozor při výběru psa a jak se nenechat napálit se dočtete v tomto článku.