Problémy se zuby psů i koček

Zlomený zub

Zubní zlomeniny jsou jedním z nejčastějších důvodu návštěvy veterinárního stomatologa. Můžou postihnout jakékoliv zvíře v jakémkoliv věku a bohužel není možné  takový problém vyřešit konzervativně bez zásahu odborníka. Zubní zlomeniny musí být ošetřené co nejdříve nejen kvůli bolesti, kterou přitom cítí zvíře, ale i kvůli riziku závažných  komplikací.

Stavba zubu

V článku základy péče o zuby už byla zmíněna vnější stavba zubu. Pro správné zhodnocení rozsahu zlomeniny je důležité vědět i vnitřní stavbu.

U zubu rozlišujeme 4 časti:

  1. Zubní dřeň (pulpa)– vyplňuje dutinu uvnitř zubu, je bohatá na cévy a nervy. Je obklopená zubovinou a ústí na špičce kořene
  2. Dentin (zubovina) -tvrdá substance tvarující dřeňovou dutinu. Má nažloutlou barvu a je dokonce tvrdší než kost.
  3. Cement-pokrývá zubovinu v oblasti krčku a kořene.
  4. Sklovina-nejtvrdší vrstva bílé barvy, ochraňující korunku zubu.
Zdroj: uveterinarky.cz

Jak poznám, jestli je zub zlomený?

 

  • Vidíme zjevnou zlomeninu
  • Zvíře projevuje příznaky bolesti
  • Náhlá změna barvy zubu
  • Zvíře se snaží vyhnout žvýkání na straně, kde je zlomený zub/snaží se nepoužívat zlomený zub
  • Zvíře může trpět nechutenstvím
  • Krvácení z čerstvě zlomeného zubu
  • Změna chování (bolestivost, apatie až agresivita při dotyku na hlavě nebo tlamy). Takové příznaky většinou po ošetření zubu zmizí

 

Proč jsou zlomeniny zubu nebezpečné a musí se řešit co nejdříve?

Takové zlomeniny si ani nemusíme ihned všimnout. Pokud ji však odhalíme je potřeba udělat stomatologické vyšetření (součástí může být i rentgen), abychom zjistili, jestli zlomenina postihuje “jenom” zubovinu a sklovinu nebo i dřeňovou dutinu. Zlomeniny, při kterých dochází ke kontaktu dřeňové dutiny se vnějším prostředí, se musí řešit co nejdříve kvůli riziku závažných komplikaci, které mohou zvíře dokonce i ohrozit na životě. Mnohočetné bakterie osídlující dutinu ústní pronikají přes odhalenou dřeň do krve a mohou procestovat do životně důležitých orgánů (např. játra, srdce, ledviny) a způsobit jejich postižení, či dokonce selhání. Takovou zlomeninu je důležité ošetřit co nejdříve, protože rychlost šíření infekce muže dosáhnout několika milimetrů za den. Čím dříve proběhne ošetření, tím větší je šance zachránit zub a omezit riziko rozsahu infekce.

Když je zub ulomený, musí se vždy hned vytrhnout?

Určitě ne! Když se na zlomeninu přijde včas a postiženi není rozsáhlé, tak se můžeme pokusit o záchranu zubu. Zlomeniny nezasahující do dřeně zubu mají lepší prognózu a stačí jen povrchové ošetření.

Zlomený zub musí být vytrhnutý když:

  •  zlomenina zasahuje do oblasti krčku a kořene
  •  Je to mléčný zub
  •  Je současně postižen dalším závažným patologickým procesem (např. pokročilá parodontitida)

Stomatologické ošetření probíhá v celkové anestezii. Veterinář provede kontrolní  vyšetření, udělá RTG, vyčistí potenciálně infikovanou zónu a za sterilních podmínek zub zaplombuje.

Zdroj: elements.envato.com

Zlomený zub u štěněte: řešit hned, nebo počkat až vypadne sám?

Určitě nečekat! Mléčné zuby sami o sobě jsou křehčí než trvalé, což zvyšuje riziko, že se bude lámat dál a zlomí se v oblasti kořene. Takové zuby často mají i ostré okraje, které mohou poškodit okolní měkké tkáně a jazyk aktivního štěňátka, které poznává svět přednostně pomoci okusování a olizování všeho, na co přijde. Nesmíme zapomenout na to, že zvíře zlomený zub bolí a existuje riziko zavlečení infekce přes otevřenou dřeňovou dutinu.

Zubní kámen: čištění v anestezii, nebo bez?

Ačkoliv se může na první pohled zdát, že ošetření bez anestezie je mnohem šetrnější a dokonce i levnější, není tomu tak. Navíc nešetrnou a neodbornou manipulací může dojít k poškození zubu i ublížení samotnému zvířeti.

4 důvody, proč provádět odstranění zubního kamenu v anestezii způsobilou osobou (vet.lékař a jím pověřená osoba):

1) Kadeřnice v psím salonu neumí posoudit stav zubů a rozpoznat případné patologie, může poškrábat sklovinu a tím zub trvale poškodit.

2) Provádět ošetření bez anestezie je nebezpečné, protože pokud zvíře náhle ucukne, může poranit sebe i osobu,  která čištění provádí.

3) Bez anestezie není možné vyčistit všechny zuby kompletně ze všech stran, ani se dostat pod dáseň- tam pak kámen včetně bakterií přetrvává.

4) U zvířete při vědomí je větší riziko, že vdechne tekutinu nebo částice (zubní kámen, bakterie) a dojde k rozvoji zápalu plic.

Zdroj: elements.envato.com

Starý pes: nestačí na zubní kámen jen antibiotika?

Stáří není nemoc a nemělo by tedy veterinární péči limitovat.  Je pravda, že s věkem stoupá riziko výskytu některých nemoci, které mohou ovlivnit průběh anestezie. Rizika anestezie můžeme minimalizovat důkladným preanesteziologickým vyšetřením (klinické vyšetření, vyšetření krví, rentgeny hrudníku). U zvířecích seniorů bychom měli apelovat na zvolení nejvhodnější anestezie: zvolení správných anestetik, monitoring během anestezie a následná péči. Více o anestezii se dočtete v článku: Anestezie.

Vždy je vhodné provádět zákroky na zdravém a stabilním pacientovi. Nezřídka se bohužel stává, že majitelé proceduru odkládají a nakonec zvíře podstupuju zákrok o 2 roky později v horším celkovém stavu.

Zanedbaná zubní hygiena zvyšuje riziko průniku bakterií do krve, jejich šíření až vážný zánět životně důležitých orgánů. Což zejména u starších zvířat může skončit fatálně.

Antibiotika se sice standardně při zubním ošetření používají (dle aktuálních trendů se od nich však ustupuje a využívají se pouze u rozsáhlejších zánětů), nicméně mechanickou očistu nenahradí. Jejich podání sice může přechodně stav mírně zlepšit, ale po jejich vysazení dojde opět ke zhoršení. Celoživotní podávání antibiotik není řešení, protože si dané bakterie mohou časem rozvinout rezistenci vůči užívanému přípravku.

Zdroj: elements.envato.com

Náhlá změna barvy zubu, tmavé tečky na zubu

Dost často náhlá změna barvy ukazuje na aktivně probíhající proces s postižením zubní pulpy. Většinou dojde ke změně barvy jediného zubu. Pokud barvu mění skupina zubů vedle sebe může poukazovat na patologický proces v dásni, v důsledku kterého byly poškozené cévy vyživující dané zuby.

Růžové až hnědé zbarvení zubu

Často bývá u jednotlivých zubů při hlubokých zlomeninách. Ukazuje na ztrátu životaschopnosti zubu v důsledku postižení zubní dřeně. Tento stav vyžaduje stomatologického vyšetření.

Tmavé tečky (černo-hnědé)

Je to nespecifický příznak, který může odrážet i fyziologický proces tvorby takzvaného terciálního dentinu (často u starších psů můžeme vidět tmavě hnědou tečku na zbroušené ploše zubů). Takový dentin vzniká jako obranný mechanismus při nadměrném tlaku na zub, při úrazu nebo nadměrném kousání do tvrdých předmětů. Tento dentin je pevnější, čímž chrání pulpu před dalším možným poškozením. Většinou takové zuby není potřeba nijak ošetřovat.

Na první pohled stejné tečky mohou však poukazovat na výskyt zubního kazu nebo u mladých zvířat na výskyt poškození zubu vzniklého již před prořezáním zubu. Takové stavy vyžadují ošetření veterinárním stomatologem a nesmí se zanedbat!

 

Zdroj: elements.envato.com

Pokud se psovi náhle změnila barva zubu, není důvod hned k panice!
Jestliže měl pes ještě ráno pěkný hollywoodský úsměv a po obědě má zuby žlutě-červené, zkontrolujte, jestli vám
náhodou nezmizely zbytky červené řepy z odpadového koše nebo mrkev ze sklepa. Některé potraviny s nasyceným pigmentem můžou obarvit zuby. Pro rozlišení nám muže pomoci pohled na jazyk, který bude většinou taky obarvený.

 

Přezubování psů (výměna mléčných zubů za trvalé)

Psi a kočky stejně jako člověk mají dvě sady zubů- mléčnou (28 zubů u psů a 26 u koček) a trvalou (42 zubů u psů a 30 u koček). Úplná výměna by měla proběhnout do sedmi měsíců věku. Chrup se skládá z kombinace několika typů zubů-řezáky, špičáky, stoličky a třenové. Pro sestavení zubního vzorce se používá kombinace čísel a písmen, kde písmeno je odvozené od latinského názvu daného typu zubu (I=dens incisivus = řezák, C=dens caninus = špičák, P=dentes premolares = třenové, M=dentes molares = stoličky) a číslo označuje počet zubů daného typu.

Zubní vzorec psa:

Mlečný chrup Trvalý chrup
Horní čelist 3I 1C 3P 3I 1C 4P 2M
Spodní čelist 3I 1C 3P 3I 1C 4P 3M

Zubní vzorec kočky:

Mlečný chrup Trvalý chrup
Horní čelist 3I 1C 3P 3I 1C 3P 1M
Spodní čelist 3I 1C 2P 3I 1C 2P 1M
Zdroj: uveterinarky.cz

Stav, kdy pozorujeme v tlamě nadměrný počet zubů se jmenuje polyodoncie.  Nejčastěji se setkáváme se stavem, kdy zvířeti zůstanou v tlamě  mléčné zuby po ukončení přeměny mléčného chrupu na trvalý, což znamená po uplynutí sedmého měsíce věku. Na tuhle vadu často trpí malá a trpasličí plemena, nejčastěji jsou postiženy špičáky. Mléčné zuby jsou křehčí a ostřejší než trvalé a proto existuje velké riziko zlomenin, paradontózy, poruch skusu, zranění a dalších komplikací. Takový zub navíc může utlačovat a poškozovat trvalý zub hlavně na úrovní kořene, kde není přítomna pevná vrstva skloviny.

Výměna mléčného chrupu na trvalý by měla proběhnout do 7. měsíce věku. Ponechání mléčných zubů po této době může být spojeno s riziky!

Na místě konzultace s veterinárním lékařem, který provede rentgenologické vyšetření, pomocí kterého zhodnotí, zda ten zub je trvalý nebo mléčný, jak moc ovlivňuje sousední zuby, skus a další možné rizika vázané na ponechání extra zubu.

Nadbytečný zub je potřeba odstranit, když:

  • Je mléčný (Vždy!)
  • Ovlivňuje skus (hlavně riziko rozvinutí předkusu)
  • Poškozuje nebo tlačí na trvalé zuby
  • Poškozuje nebo silně tlačí na okolní tkáně (například tváře, měkké patro a jazyk)

 

Máme jít k veterináři hned nebo stačí počkat než ten zub vypadne sám?

Polyodoncie není stavem, které se rozvíjí rychle a neočekávaně. Můžeme předejít vážným komplikacím pomocí kontroly zubů mladých jedinců například během čištění zubů. Pokud objevíme trvalý zub, který se prořezává hned vedle nebo je dokonce v přímém kontaktu s mléčným, je na místě objednat se k veterinárnímu stomatologovi, aby se předešlo poškození trvalého zubu a hlavně skloviny.

Jak se cítí zvíře, když přijde o jeden a více zubů?

Častými důvody k extrakci zubu během života jsou například komplikované zlomeniny, paradontitida, resorpční léze u koček a nadbytečný počet zubů.

Zdroj: uveterinarky.cz

Občas se muže stát, že z nějakých výše uvedených příčin zvíře přijde téměř o všechny zuby již v brzkém věku. Je důležité si uvědomit absenci pschyické újmy (na rozdíl od lidí), a většinou je odstranění zubů spojeno s úlevou od předešlé bolesti.  Zohlednit musíme pouze úpravu diety.

Jak můžeme pomoci bezzubému mazlíčkovi:

  • Podávat měkké krmivo (konzervy a kapsičky) místo granulí
  • Rozmočit granule ve vodě, čímž dojde k jejich změkčení
  • Nepodávat tvrdší pamlsky (zvláštně nepravidelného tvaru), které zvíře není schopné v tlamě mechanicky zpracovat, což zvyšuje riziko zhltnutí vcelku a zaseknutí v jícnu
  • Kontrolovat příjem potravy a při jakékoliv odchylce se obrátit na veterináře. Pokles příjmu potravy muže poukazovat na nějaký proces v dutině ústní (např. komplikované hojení, tvorba abscesů).

 

 

Zuby pro zvířata hrají velkou roli, ale nejsou nezbytné. Při poskytnutí správné potravy a péči naše mazlíčky se rychle přizpůsobí na život úplně bez zubů a mohou ták vést plně kvalitní život. Mnohem horší variantou je ponechat v tlamě zuby, které zvířeti působí bolest, což pro ně dělá i příjem krmiva utrpením.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *