Kvasinky u psa

Kvasinky jsou houbové mikroorganismy, které se členíme k tzv. saprofytům kůže – stejně jako některé bakterie jsou součástí běžné kožní mikroflóry zdravých zvířat. Ve větším množství se nacházejí v oblasti zevního zvukovodu, tlamy, pochvy, řitního otvoru a v meziprstí.

Hlavním zástupcem je Malassezia pachydermatis.

Příznaky

Jak už je zmíněno výše, pár kvasinek si každý pejsek na sobě nosí a žádné potíže mu to nedělá. Problém nastává v případě, kdy se kvasinky přemnoží. K tomu dochází zejména sekundárně, to znamená v důsledku jiného zdravotního problému. Hojnou půdou pro kvasinky jsou teplo a vlhko, proto zvýšená vlhkost kůže a vyšší teplota (např. v kožním záhybu, při olizování daného místa, zapaření) přispívají k jejich pomnožení. Z tohoto důvodu bývají obzvlášť postižena plemena disponující četnými kožními záhyby, jako je baset, mops nebo francouzský buldoček.

Narušení kožní bariéry v důsledku jiného kožního onemocnění (atopická dermatitis, alergie, pyodermie, snížená funkce štítné žlázy…) je častou příčinu pro nárůst počtu kvasinek.

Větší množství už často způsobuje klinické příznaky jako je svědivost, zarudnutí kůže a typický kvasinkový zápach. Při postižení zevního zvukovodu si pes ucho škrábe a nadměrně třepe hlavou. Svědivé packy si zvíře často vykusuje, někdy až maniakálně do krve. Svědivost v okolí vulvy a řitního otvoru se může projevit sáňkováním.

Zvíře má tendence kůži škrábat, čímž dochází k jejímu poškození a oslabení vůči další infekci  bakteriálního i kvasinkového původu, což opět zapříčiní zhoršení svědivosti.

Výtěr z ucha pod mikroskopem: velké množství kvasinek (pejsek alergik).

Jak poznat kvasinky?

Kůže bývá často vlhká či mastná, zarudlá, na povrchu může být bělavý či nažloutlý povlak, ve zvukovodu přítomen ve větším množství maz. Srst může být prořídlá až úplně vypadaná, často v důsledku nadměrného olizování červeně zbarvená. Při déletrvajícím procesu kůže hrubne – vypadá zesíleně, otekle a může i ztmavnout (hyperpigmentace).

Nejčastěji jsou postižená místa s fyziologicky vyšším výskytem kvasinek, tedy zevní zvukovod, meziprstí, oblast tlamy, pochvy a konečníku.

Samotné kvasinky nejsou okem viditelné, proto je potřeba k jejich potvrzení stěr či otisk z postiženého místa a jeho následné vyšetření pod mikroskopem. Takto můžeme navíc s přesností říci, jestli jsou jediným problémem kvasinky, nebo například i bakterie.

Jsou kvasinky nakažlivé?

Z textu výše plyne, že k rozvoji potíží je nutné přemnožení kvasinek, kterému u zdravých psů nedochází. Nemocný pes zdravého kvasinkami nenakazí.

Léčba

Žádný prášek, který vašeho psa navždy zbaví kvasinek bohužel neexistuje. Naopak boj s nimi bývá často během na dlouhou trať.

Vždy je potřeba pátrat po vyvolávající příčině, kvasinky jsou často jen přidruženou komplikací – pokud pes trpí například potravní alergií, je nezbytnou součástí i provedení eliminační diety.

Dalším nutným krokem je zamezit škrábání, které vede jen k dalšímu prohloubení problému.

K eliminaci kvasinek se využívá celé řady přípravků. Často postačí desinfekční šampon, ubrousky či výplach uší – např. přípravky s chlorhexidinem. Při masivnější infekci zevního zvukovodu lze sáhnout po kapkách, které obsahují např. Miconazol.

Antibiotika jsou přípravkem proti bakteriím, proti kvasinkám neúčinkují!

Kortikoidy samy o sobě sice snižují svědivost, ale zároveň mohou snížit imunitu v boji proti kvasinkám či bakteriím – přechodně tedy může dojít ke zlepšení, ale následně se pomnoží ještě více.

Kvasinky nemají rády kyselé pH – oplachy v ředěném octu (1 díl jablečného octa + 1 díl vody) jsou vhodné pro ošetření svědivých tlapek.