Kožní problémy: svědění, škrábání kůže psa a kočky

Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

Svědivost u psů a koček

Svědivost, latinsky pruritus, je nechtěné nutkání zvířete škrábat se, které je zapříčiněné zvýšenou citlivostí kůže na nejrůznější podněty, přičemž mezi nejčastější patří hlavně napadnutí kožními parazity (blechy, svrab, sametky), bakteriální nebo plísňové infekce (zejm. kvasinky) a alergie, případně smíšení výše uvedených dohromady. Pruritus je nejrozšířenějším kožním problémem zvířat. Neměli bychom však zapomínat, že svědění je pouze příznak, nikoliv diagnóza. Proto není radno si s ním zahrávat a mělo by se vyřešit co nejdřív návštěvou u vašeho veterinárního lékaře.

Jak poznám, že mé zvíře trpí svědivostí?

Zvíře trpící pruritem si výrazně škrábe, kouše, tře a olizuje postižené místo (nebo vícero míst na těle), toto místo může být bez chlupů (tvz. alopetické), může být zduřelé, začervenalé, šupinaté, se strupy, může hnisat nebo krvácet, či výrazně zapáchat. Někdy může docházet i ke změně chování – zvíře začne být náhle agresivní, nebo naopak bojácné s tendencí se někam schovat.

Svědění uší

O onemocnění uší vedoucích ke svědivosti se dozvíte v článku: Problémy s ušima, zánšt zvukovodu.

Jaký bude postup mého veterináře, pokud k němu přivedu zvíře se svědivostí?

Po důkladné anamnéze a klinickém vyšetřením provede váš veterinář pravděpodobně sérii diferenciálně diagnostický kroků, které povedou nejprve k vyloučení přítomnosti kožních parazitů a mikroorganismů – hlavně blech, svrabu, kožního parazita Demodex canis (onemocnění se nazývá demodikóza), plísně Microsporum canis (onemocnění se nazývá dermatofytóza), bakterií a kvasinek.

Většinu z těchto parazitárních, bakteriálních, anebo plísňových onemocnění je schopen váš veterinární lékař diagnostikovat jednoduše povrchovým seškrabem kůže a vytrhnutím pár chlupů v oblasti postižené svěděním. Tyto vzorky vloží na skleněné podložní sklíčko a pozoruje je pod mikroskopem. Konečnou diagnózu stanovuje po přítomnosti konkrétního parazita/bakterie/plísně v odebraném vzorku. Diagnostika zablešení může být ještě jednodušší – při důkladné prohlídce srsti v ní můžeme najít pár milimetrů velké bleší výkaly černé barvy, při troše štěstí zachytíme i dospělou blechu.

Pokud jdete k veterináři, před návštěvou na kůži nic neaplikujte, mohlo by to zkreslit výsledky vyšetření!

Pokud se žádný parazit, bakteriální, či plísňová infekce nepotvrdí, mezi další diagnostické kroky patří např. cytologie (odebrání vzorku buněk) nebo biopsie (odebrání tkáně) ze svědivých míst. Při podezření na potravní alergii se doporučí podávat zvířeti eliminační dietu.  Svědivost se jako příznak vyskytuje i u některých celkových onemocnění (např. Cushingův syndrom). V takovém případě by bylo vhodné, aby váš veterinář odebral zvířeti vzorek krve k hematologickému a biochemickému rozboru a mohl takovou diagnózu potvrdit, či vyvrátit.

POZOR! Nepřítomnost parazitů, bakterií, či plísní v srsti, anebo ve vzorcích seškrabu, nevylučuje jejich nepřítomnost. Pokud problémy se svěděním u vašeho zvířete přetrvávají, je nutné tyto diagnostické postupy opakovat.

Svědivost u psů

Jako nejčastější příčiny svědivosti psů jsou uváděny hlavně alergie na bleší kousnutí a atopické dermatitidy.

Alergie na bleší kousnutí

Je nejrozšířenější alergie u psů, která způsobuje výrazné svědění. Nejčastěji se vyskytuje na konci léta, kdy je množství blech v prostředí nejvyšší. Diagnostika spočívá v pečlivém prohledání zvířecí srsti, ve které můžeme nalézt bleší výkaly, které jsou pár milimetrů velké a mají tmavě červenou, až černou barvu. Pokud má váš pejsek tmavou srst a výkaly v ní dohledat nejdou, veterinář si nejčastěji vezme hřebínek na srst, kterým ji několikrát projede a obsah vytřepe na vlhký papírový kapesník – pokud se na kapesník zachytily bleší výkaly, vlhkem se rozpustí a získají jasně červenou barvu, což je rozpuštěná natrávená krev. V srsti můžete nalézt i živou blechu.

Terapií je hlavně podání antiparazitika na blechy ve formě „spot onu“, tablety nebo obojku. Je nutno říct, že drtivá většina bleší populace žije hlavně ve vnějším prostředí, proto je důležitá jeho důkladná dezinfekce (vyprat v pračce všechny pelíšky, deky, polštáře, hračky, pokud s vámi žije pejsek doma, pořádně vysajte koberce a umyjte podlahy). Poté už zbývá jen zabránit novému napadnutí blechami, čemuž pomůžete pravidelným podáváním antiparazitárních prostředků proti blechám.

Potravní alergie

o té se dočtete v článku: Potravní alergie, eliminační dieta.

Atopická dermatitida

Je zánětlivé onemocnění, projevující se mimo jiné svěděním různě na těle, které je způsobeno nadměrnou citlivostí kůže k běžně se vyskytujícím alergenům – například pyly, prach, tráva, plísně, roztoči, krmivo a další. U psů se navíc popisuje dědičná predispozice pro atopickou dermatitidu.

Podezření na atopickou dermatitidu vyřkne váš veterinární lékař pravděpodobně po tom, co provedl a vyloučil všechny další možné diagnostické postupy a onemocnění kůže zapříčiňující svědění.  V některých veterinárních zařízeních pro potvrzení atopické dermatitidy používají stanovení IgE protilátek nebo intradermální testy. Ani jeden z těchto testů není 100% průkazný.

Terapie spočívá ve vyhýbání se kontaktu zvířete s alergeny a medikace veterinářem, která sníží svědění a bolestivost kůže. Jako majitel můžete zajistit důkladnou dezinfekci prostředí přípravky proti hmyzu (tzv. insekticidní přípravky), pravidelně psa odčervovat antiparazitiky (hlavně na blechy), nechovat ho v prašném prostředí nebo místech, kde je hodně pylů a travin. V případě reakce na nějaký podnět v krmivu toto krmivo už dále nepodávejte.

Svědivost u koček

Stejně jako u psů, je svědivost u koček nejvíce zapříčiněna alergií na bleší kousnutí a potravní alergií – hlavně na rybí protein.
Příznaky, diagnostika a terapie jsou stejné, jako u psů.

Co pomáhá proti svědění kůže?

Pokud zrovna z nějakého důvodu nemůžete se svým mazlíčkem navštívit veterináře, můžete mu zkusit pomoci z domu několika přípravky běžně dostupnými ve zverimexu nebo lékárně. Například vykoupáním v šamponu s obsahem chlorhexidinu (např. Clorexyderm, SkinMed), podáním antiparazitika ve formě kapky (tvz. „spot on“), tablety, či obojku. Pokud je svědění pro vašeho zvířecího miláčka už nesnesitelné takovým způsobem, že dochází k dalšímu poškozování a zhoršování stavu svědivých ran na těle, je vhodné mu v tom zabránit – nejlépe pořízením límce na krk, který je k sehnání u vašeho veterináře, případně jde koupit i přes nejrůznější internetové e-shopy.

Vždy zabraňte škrábání a kousání kůže. To vede k jejímu narušení a predispozici pro sekundární bakteriální nebo plísňovou infekci, které mohou ovlivnit další vyšetření. Pomoci vám může např. límec.

Pokud se rozhodnete navštívit veterináře specialistu v oboru dermatologie, určitě před jeho návštěvou na postižená místa zvířeti nic nepodávejte – ztížili byste práci veterinárního lékaře správně diagnostikovat a následně léčit onemocnění vašeho mazlíčka.

POZOR! Nepoužívejte psí šampóny a odčervení i pro vaši kočičku. Některé obsahují pro kočku toxickou látku permethrin, která ji může po podání dostatečně velké dávky ohrozit na životě!

ZÁVĚREM: Je nutné, aby bylo zvíře trpící svědivostí nakonec vždy prezentováno u veterinárního lékaře, který jako jediný zvládne dle svých postupů onemocnění určit a cíleně i léčit. Jelikož se u některých léčiv (kortikoidy) při dlouhodobějším podávání vyskytují výrazné vedlejší účinky, je tlumení svědění „naslepo“ nesmyslné a jen prodlouží trápení vašeho zvířecího miláčka. Je důležité, abyste vždy přišli na primární důvod onemocnění a řešili ho. Tlumení svědivosti je pouze tlumení příznaku, ne příčiny.

Často kladené dotazy a omyly

1. Ve vzorcích seškrabů kůže se vyskytují velice často bakterie a kvasinky, které tam jsou tzv. sekundárně, což znamená, že se tam dostaly snížením imunity a obranyschopnosti kůže vašeho mazlíčka, kterého ale ve skutečnosti trápí problém tzv. primární (například potravní alergie). Zde se musí provést další diagnostika pro potvrzení „opravdové“ diagnózy, která často leží pod povrchem. Běžné umytí v šamponech stačit nebude. Výskyt bakterií a kvasinek se ve svědivém místě objeví také potom, co si ho zvíře několikrát olízalo, čímž se tam tyto patogeny dostaly z dutiny ústní a jazyka, kde se vyskytují běžně.

 

2. Při zablešení vašeho pejska nebo kočičky je dezinfekce prostředí velice důležitá. Je to ale běh na dlouhou trať. Blechy totiž prochází v průběhu 2-3 týdnů vývojovým cyklem, který trvá od vajíčka po dospělou blechu, která opět snese vajíčka. Proto je nejzásadnější okolní prostředí několikrát denně dezinfikovat, umývat a vysávat, a to minimálně po dobu 4 týdnů, abyste obsáhly celý bleší vývojový cyklus a přerušili ho.