Svrab u psa, kočičí svrab

Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

Pod pojmem svrab se skrývá celá řada kožních parazitů, kteří umí potrápit kdejaké zvíře. U psů a koček můžeme svrab pro praktičnost rozdělit na kožní formu a ušní formu.

Prašivina u psa

Svrab neboli prašivina je kožní onemocnění vyvolané parazitem zákožkou svrabovou (Sarcoptes scabei). Pouhým okem tohoto roztoče nevidíme, protože dosahuje mikroskopické velikosti kolem 0,3 mm. Dospělci si vrtají cestičky v kůži, kde snáší vajíčka, ze kterých se během 2-3 týdnů přes larvu a nymfu vyvine další dospělý jedinec. Živý se kožními buňkami a tkáňovým mokem.

Kde se pes nakazí? Může člověk chytit od psa svrab?

Svrab je vysoce nakažlivý. K nákaze dochází kontaktem s nemocným zvířetem, nebo z kontaminovaného prostředí. Ve vnějších podmínkách (pelech, kartáč na srst, nory divokých zvířat) mohou parazité při nízkých teplotách přežít až 3 týdny. V pokojových teplotách asi jen jeden týden. Člověk se od psa může nakazit svrabem (nestává se to ale často).

Příznaky svrabu

První, čeho si většinou majitelé všimnou je úporné svědění– pes se škrábe a vykusuje. Zákožky preferují málo osrstěná místa: ušní boltce, oblast tlamy, břicho a spodní část hrudníku, lokty a kotníky. Změny na kůži jsou velmi různorodé. Nejprve se objevuje zarudnutí, kopřivka, pupínky a stroupky. Po intenzivním škrábání dochází k poškození kůže, jejímu krvácení, vzniků strupů a krust, vypadávání srsti. Taková kůže je pak velmi náchylná k sekundární bakteriální nebo kvasinkovou infekci. Chronické stavy jsou spojeny s výrazným zhrubnutím kůže, případně i jejím zčernáním. Současně může dojít k narušení celkového stavu psa: vyhublost, apatie, zvětšené mízní uzliny.

Zdroj: elements.envato.com

Diagnostika

Vodítkem k sarkoptovému svrabu může být jednoduchý test: jakmile se dotkneme špičky ucha, pes se začne škrábat. Ale na tom diagnózu svrab stavět nelze. K potvrzení je potřeba průkaz zákožek v seškrabu z kůže. Ten není vždy 100%, proto je potřeba těchto seškrabů dělat více, z více míst. Pokud parazity nalezneme- potvrdíme diagnózu. Pokud je však pod mikroskopem neobjevíme, nemůžeme jejich přítomnost vyloučit. Další možností je stanovení protilátek proti Sarcoptes z krve. I tento test musí být interpretován s opatrností.

Léčba svrabu

Existuje celá řada preparátu účinných proti svrabu (Stronghold, Simparica, Advocate, Milbemax). Abychom se zákožek s jistotou zbavili, je pořeba podat preparát znovu za 4 týdny po první aplikaci. Pokud se zvíře extrémně škrábe, využívá se často kortikoidů ve formě šampónů, spreje, nebo tablet. V případě sekundární bakteriální infekce kůže se současně zahájí i antibakteriální terapie.

Pozor! Pokud se u psa se svrabem použijí kortikoidy, může sice dojít k přechodnému zmírnění svědivosti, ale bez léčby samotného parazita dojde vlivem oslabení imunity k jeho dalšímu množení a zhoršení stavu.

Může svrab od psa chytit kočka? Mají kočky svrab?

Teoreticky ano, prakticky je to velmi vzácné. U koček se objevuje jiný druh zákožky: Notoedres. Příznaky i léčba jsou pak velmi podobné.

Svrab foto

Pouhým okem lze zaznamenat parazita jako pohyblivou tečku minimálních rozměrů, okem sotva rozeznatelných. Malé zvětšení pod mikroskopem už zákožku zobrazí detailně.

foto: ušní svrab kotěte- dva parazité pod mikroskopem, ostatní je ušní maz.

Ušní svrab

Původcem ušního svrabu je roztoč Otodectes. Pouhým okem jej nevidíme, protože měří asi 0,4mm. Tento parazit je důležitým původcem otitid (zánětů vnějšího ucha) u psů a koček. Postižené může být jedno nebo obě uši. Životní cyklus je stejný jako u kožního svrabu : vajíčko, larva, nymfa, dospělec a trvá asi 3 týdny.

Kde se kočka/pes nakazí? Může se nakazit i člověk?

K nakažení dochází kontaktem s nemocným zvířetem. Běžně dochází z přenosu ze psa na kočku a naopak. Člověk se tímto typem svrabu nenakazí.

Zdroj: elements.envato.com

Příznaky ušního svrabu

Častěji jsou postiženy kočky než psi a obecně mladší zvířata. Roztoči žijí na povrchu kůže ušního boltce a mohou tvořit bílé tečky. Častěji však pozorujeme černě zbarvenou usazeninu v uchu připomínající kávovou sedlinu. Jedná se o nadměrnou produkci ušního mazu, ke které dochází při dráždění parazitem. Současně se objevuje svědění – škrábání uší, otírání hlavy o různé povrchy. Tento parazit se může zřídka objevit i na jiných částech těla a vyvolat svědivost. Pokud problém přetrvává a zvíře si ucho vydatně škrábe, může se přidružit bakteriální i kvasinková infekce.

Ušní svrab je častou příčinu zánětu zevního zvukovodu. V důsledku svědění uší může pes často klepat hlavou, což může dát za vzniku othematomu.

Diagnostika

Průkaz spočívá v objevení roztoče Otodectes ve stěru z ucha pod mikroskopem.

Léčba ušního svrabu

Léčba je shodná s léčbou kožního svrabu (Bravecto, Stronghold, Milbemax, Advocate), případně lze využít preparáty podávané přímo do ucha (benzylbenzoát, ivermectin)

Závěr

Svrab, ať už ušní, nebo kožní je jednou z důležitých diferenciálních diagnóz svědění a kožních onemocnění, které je potřeba v prvních diagnostických krocích vyloučit. Pokud vaše zvíře vykazuje výše zmíněné příznaky, nezapomínejte i na další diferenciální diagnózy. Zkrátka svědivostí a změnami na kůži se může projevit celá řada onemocnění a je potřeba postupovat krok za krokem.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *