Cytologie, cytologické vyšetření

Cytologické vyšetření je vyšetřovací metoda, při které pozorujeme buňky pod mikroskopem. Takto jsme schopni vyšetřit v podstatě jakýkoliv orgán či tekutinu. Vzorky můžeme získat stěrem/výtěrem (např. z ucha, z pochvy), seškrabem kůže, otiskem či odběrem jehlou.

Co je potřeba k cytologickému vyšetření?

Získaný reprezentativní vzorek, sklíčka, speciální barvivo, mikroskop. Nejdůležitějším aspektem je však schopnost lékaře nálezy správně vyhodnotit. Bohužel se jedná o jednu z mnoha věcí, ve které je potřeba velký trénink. Většina veterinárních lékařů vzorky zasílají specialistovi v tomto oboru.

Obarvená, popsaná sklíčka, připravena k cytologickému vyšetření.

Pojďme si uvést ty nejčastější situace ve veterinární medicíně, kdy cytologického vyšetření využíváme.

Bouličky, kožní útvary

Pouhým pohledem či pohmatem bohužel původ kožního útvaru s jistotou nejsme schopni určit. Než se pustíme do chirurgického odstranění, je vždy rozumným prvním krokem právě cytologické vyšetření. Tento postup má následující opodstatnění: 1. některé útvary mohou vymizet samy. V takovém případě si ušetříme narkózu, hojení i finance. 2. jinak přistupujeme k odstranění ucpanému póru, jinak ke zhoubnému nádoru. Zatímco jednu bouličku odstraňujeme kosmeticky – tedy co nejmenší řez, u druhé je nutné odebrat i přilehlou okolní tkáň. Pokud odstraníme takový mastocytom jen kosmeticky, riskujeme jeho opětovný nárůst a opakování chirurgie.

Odběr probíhá při plném vědomí, bez jakékoliv anestezie – lokální anestezie by spočívala v opakovaném vpichu, což je srovnatelné se samotným odběrem. Tenkou jehličkou se do bouličky píchne, čímž získáme potřebné buňky, které se přenesou na sklíčko. Jakmile vzorek zaschne, obarví se a pozoruje pod mikroskopem.

Díky cytologii jsme schopni rozlišit, jestli se jedná o zánětlivou bouličku (např.po očkování, po klíštěti), případně o nádor. Kožní nádory pak umíme i blíže pojmenovat – např. lipom, mastocytom – a díky tomu přesně doporučit další postup.

Cytologické vyšetření různých bouliček – 1. mastocytom, 2. lipom, 3. histiocytom, 4. histiocytární sarkom.

V některých případech se nám v místě však může mísit zánětlivý proces s buňkami, které nejsme s jistotou schopni identifikovat jako nádorové, nebo jen podrážděné zánětem. Typickým příkladem jsou bouličky na prstech. V takovém případě je často nutné přeléčení zánětu a opakovaní vyšetření, nebo histologie.

Uši

Mezi typické příznaky onemocnění uší patří: svědivost, zvýšená produkce mazu, zápach, náklon hlavy. V takovém případě je vždy nutné tzv.otoskopické vyšetření – tedy nakouknutí do hloubky ucha pomocí otoskopu (nástroj se zůženou trychtýřovitou koncovkou opatřený světlem) a odběr vzorků pro cytologické vyšetření. Ten získáme nejčastěji pomocí vatové tyčinky. Díky tomu jsme schopni identifikovat, jestli se na zánětu podílí bakterie, svrab, nebo kvasinky.

Velké množství kvasinek v ušním stěru.

Mízní uzliny

Pokud se zvířeti zvětší jedna nebo více mízních uzlin, může nám cytologie pomoci objasnit příčinu. Vzorky opět získáváme běžně bez nutnosti narkózy. Díky vyšetření můžeme rozlišit zánětlivý nebo nádorový proces. V některých případech však může být pro stanovení přesné diagnózy potřeba dalších vyšetření (např. PARR).

Výtěr z pochvy

U samic můžeme pomocí vatové tyčinky provést stěr z pochvy, který opět po běžném zpracovaní (sušení, barvení) můžeme pozorovat pod mikroskopem. Díky zastoupení jednotlivých buněk lze určit fázi pohlavního cyklu, ve které se fena právě nachází. V případě zánětu dělohy pozorujeme velké množství zánětlivých buněk a bakterií.

Kožní seškrab

U zvířat trpících svědivostí a ztrátou srsti je vyšetření kožního seškrabu stěžejním vyšetřením. Provádí se pomocí čepelky skalpelu, kterou se kůže škrábe až do přítomnosti krvácení. Není to nic bolestivého a běžně není nutná žádná sedace. Získaný vzorek pozorujeme tak jak je, a pak i po obarvení. Takto jsme schopni detekovat parazity (svrab, demodex), kvasinky, bakterie, ale i nádorové buňky.

Vnitřní orgány

Pokud se na ultrazvuku zjistí nějaké změny na vnitřních orgánech, nebo jsou dle krevního vyšetření např. změněné jaterní hodnoty, lze z těchto orgánu pomocí tenké jehličky získat buňky k vyšetření. Nejedná se o nijak bolestivý proces, více než 50% případů není potřebná sedace.

Takto jsme např. schopni zjistit při zvětšené a změněné prostatě, jestli se jedná o nádorový proces, zánět, nebo jen benigní hyperplazii. Nejčastěji odebíráme vzorky z jater, sleziny, zvětšených mízních uzlin a prostaty.

Vlevo zvětšená prostata na ultrazvuku s cystami, vpravo cytologie z prostaty. Jedná se o nezhoubné zvětšení prostaty (tzv. benigní hyperplazie prostaty).

Vyšetření efúze

Pokud se zvířeti objeví tekutina (efuze) v břišní nebo hrudní dutině, je na místě ji odsát a následně vyšetřit, protože příčin k jejímu vzniku je celá řada – např. krvácení, onemocnění srdce, zánětlivý proces nebo nádorové bujení.

Výhody cytologie

Rychlost: pokud vyšetřujeme vzorek na místě, výsledky máme do 15ti minut.

Málo invazivní vyšetření: většinou není nutná narkóza.

Nízká cena: vyšetření jednoho vzorku se pohybuje od 300 do 1000Kč. Levnější je např. výtěr z ucha, než vyšetření vzorků z jater- u toho se navíc účtuje i samotný odběr, který vyžaduje určité schopnosti lékaře.

Limity cytologie

Díky získání jen pár buněk se může stát, že vzorek není reprezentativní/diagnostický. To znamená, že není možné stanovit diagnózu a je potřeba podstoupit další diagnostický krok – tím může být opakování vyšetření, nebo rovnou odběr vzorku k histologickému vyšetření.

I přes získání dobrého vzorku, není někdy možné cytologicky přesně identifikovat daný proces – např. pokud se jedná o nádorový proces vycházející z vřetenitých buněk.

Obecně platí pravidlo – pokud dané buňky vidíme, můžeme stanovit diagnózu, pokud je však nevidíme, nemůžeme jejich přítomnost s jistotou vyloučit. Protože je možné, že patologické buňky se v tkání vyskytují o 1mm vedle a my je tenkou jehličkou nezachytíme.

Histologické vyšetření

Histologické vyšetření je tomu cytologickému velmi podobné, hlavním rozdílem je, že se nevyšetřuje pouze pár buněk, ale kousek celé tkáně. Odběr vzorků je tedy o něco komplikovanější – je nutné vyříznout větší kousek, případně celý útvar/orgán. Takový odběr vyžaduje celkovou anestezii. Histologické vyšetření neprovádí veterinář přímo v ordinaci – je nutné jej zaslat do speciální laboratoře. Na výsledky se čeká cca jeden týden a cena je vyšší- od 1500 do 4000kč.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *