Pes kulhá: na zadní nohu nebo přední tlapku?

Co dělat když pes nebo kočka kulhá?

Jednoduchá otázka, nejednoduchá odpověď. Z jednoduchého důvodu – příčin kulhání je obrovské množství od úplných banalit až po závažná  onemocnění s následkem toho, že zvíře může přijít o končetinu nebo dokonce i o život. Začneme tedy od začátku.

 

Co je to kulhání?

Zjednodušeně řečeno, kulhání je jakákoliv forma abnormality v pohybu, kdy zvíře končetinu/končetiny zatěžuje méně, než je normální. Příčiny mohou být ortopedického (onemocnění kostí, svalů a kloubů), ale i neurologického (onemocnění mozku, míchy a nervů) původu.

U veterináře je důležité vyjadřovat přesně se nebo mít pořízený videozáznam. Nezřídka se stává, že majitel popisuje obtíž jako „pejsek nohu tahá“, čímž myslí kulhání (v doktorské mluvě je ale tahání spíše výrazem pro obrnu končetiny), nebo naopak mluví o kulhání, ačkoliv pacient přitom třeba zakopává či brnká drápky o chodník.

Rozlišení je mnohdy stěžejní pro další správný postup v diagnostice, obzvláště v případě, kdy jako zázrakem obtíže  zvíře vstupem do ordinace přejdou. Pro zpestření života se navíc mohou některá neurologické onemocněné navenek prezentovat jako kulhání a opačně –  některá ortopedická onemocnění jako obrna/slabost končetiny.

Kulhání je symptom, nikoliv diagnóza. Symptom=projev nějakého konkrétního onemocnění (diagnózy).

Kulhá pes na zadní nohu nebo přední tlapku: Jak rozpoznat kulhání?

Typicky se kulhání projeví různým stupněm odlehčování končetiny, nejjednodušší je naoko stav, kdy zvíře nese končetinu skrčenou ve vzduchu a vůbec ji pro chůzi nepoužívá. Rozeznáváme ale i daleko mírnější formy. Zvíře může například jen lehce přenášet váhu na druhostrannou končetinu. To můžeme poznat tak, že končetinu třeba vsedě či stoji lehce přizvedává, nebo si můžeme povšimnout například výraznějšího prošlápnutí v zápěstí ve stoji nebo při chůzi.

Při kulhání na přední tlapku (odborněji hrudní končetinu) si můžeme pomoci tím, že se paradoxně nebudeme zaměřovat na pohyb končetin ale na pohyb hlavy a krku v kroku či klusu. V momentě, kdy se při pohybu zvíře snaží postižené končetině ulevit, má tendenci si švihem krku a hlavy nahoru snížit zatížení nohy. Naopak při švihu hlavy a krku směrem k zemi dojde k výraznějšímu zatížení končetiny, a tak ta zřejmě problém činit nebude.

Uvedu příklad – při pohybu vidím, že můj pes v okamžiku, kdy má došlápnout na levou přední, švihne krkem a hlavou nahoru a naopak při došlapu na pravou přední k zemi – pes tedy kulhá na levou přední. V momentě, kdy má  zvíře problém třeba na obou hrudních končetinách, nemusí ani vyloženě kulhat (neví, na kterou dřív), ale pozorovateli se chůze jeví tak nějak divně.

Zdroj: elements.envato.com

Jak zhodnotit akutnost návštěvy veterináře?

Obecně řečeno, končetiny nejsou životně důležité orgány, a tak jejich onemocnění zpravidla nezpůsobují riziko bezprostřední smrti nebo zásadního poškození celkového zdraví. Faktory, které ale poukazují na to, že bychom měli bez většího prodlení navštívit pohotovost jsou -zjevná zlomenina, odůvodněné podezření na zlomeninu, vykloubení, výrazné kulhání po traumatu (pád z výšky, autoúraz, apod…), náhle vzniklé výrazné kulhání (pes/kočka končetinu vůbec nezatěžuje nebo jen sporadicky), markantní otok končetiny, zjevná výrazná bolestivost pacienta.

Štěně kulhá

U juvenilních, neboli mladých rostoucích jedinců, u kterých kulhání trvá již několik dní nebo se vrací, bychom tento problém rozhodně neměli podcenit. Rizikem je pozdní zachycení různých vrozených či vývojových vad (např. osteochondrózy, dysplazie, předčasné uzavírání některých růstových plotének), následně opožděné řešení, a tak potenciálně i nenávratné poškození pacienta.

Starý pes kulhá

Geriatričtí pacienti – není rozumné vše apriori svést na to, že pejsek/kočička je už starý, a tak má na kulhání nárok, určitě to přece bude tou artrózou (obzvláště pokud ji nemáme ani rentgenologicky potvrzenou). Může se nám stát, že opět promeškáme čas ke včasnému řešení a našemu mazlíčkovi tak zkrátíme život v případě, že necháme např. rozbujet nádorové onemocnění, ať už kostí, svalů, kloubů či periferních nervů. Nebo dojde k záměně neurologických obtíží za ortopedické, typicky např. kulhání na zadní nohy (odborněji pánevní končetiny) a neochota k pohybu svedená na artrózu kyčlí, kdy skutečnou příčinou je syndrom caudy equiny, který při včasné diagnostice můžeme řešit tak, že pacientovi dáme další spokojená léta života bez bolesti.

Kloubní výživa je pouze doplněk stravy, který můžeme použít jako podpůrnou léčbu, když máme konkrétní diagnózu. Kulhání jako takové se neléčí!

Co si jako laik mohu doma vyšetřit?

Pokud se vám vrátí pejsek po běhání kulhavý, určitě stojí za to nejdříve zkontrolovat (prohlédnout, prohmatat) drápky a polštářky. Dále meziprstí kvůli různým třískám, bodlákům a jiným nečistotám. Dobré je též prohlédnout srst po celé končetině, například kvůli klíštěti -někteří pejsci (obzvláště malého vzrůstu a jemné duše) toto těžko nesou a nožičku s krvesajem prostě používat nebudou. Po jeho odstranění, jako zázrakem, je vše opět v pořádku. Jako poslední ohnu a natáhnu všechny klouby končetiny a prohmatám kosti. Pokud jsem při tomto vyšetření doma neshledal žádný problém a pejsek je veselý aktivní a kulhání ho zjevně nijak neobtěžuje, nemusím panikařit a mohu si dovolit počkat, jestli kulhání nepřejde samo – optimálně nasadím pejskovi striktní klid bez běhání, výskoků/seskoků na nábytek, chůze po schodech a ven ho vezmu jen vykonat potřebu, bez dalšího procházení. Očekávám ale, že do druhého dne bude kulhání podstatně mírnější a během dvou tří dnů zcela vymizí. V opačném případě je určitě ale vhodné, aby psa viděl veterinář, resp. veterinární ortoped.

Zdroj: elements.envato.com

Jak by ortopedické vyšetření kulhání mělo vypadat?

Po dostavení se do ordinace se vás lékař vyptá na důležité informace ohledně kulhání. Tzn. na kterou končetinu podle vás kulhá, jak dlouho to trvá, jestli máte nějaké povědomí o příčině, zda se mění kulhání v závislosti na odpočinku nebo zátěži, zda kulhal již někdy v minulosti, jestli se kulhání spíše zlepšuje, zhoršuje, je stejné, jestli má pes nějaké speciální sportovní či pracovní využití, či jestli už na to bral nějaké léky a případně s jakým efektem. Následuje získání anamnézy ohledně celkového zdravotního stavu. Po základním klinickém vyšetření (tzn. teplota, kontrola sliznic, mízních uzlin, poslech a pohmat atd.) vás lékař vyzve k procházce (u malých pejsků či kočiček mnohdy postačuje prostor ordinace, u větších je obvyklé jít mimo prostory kliniky) se zvířetem, kde si prohlídne postoj a pohyb zvířete, případně chůzi do kopce a  z kopce, po schodech apod.

Po návratu do ordinace proběhne samotné ortopedické vyšetření, kdy je pacient vyšetřen obvykle nejdříve ve stoje a následně vleže na boku (pokud se výrazně nebrání). Vyšetření obnáší vizuální kontrolu, pohmat, pasivní pohyby s klouby a různé speciální „chvaty“, počínaje drápky a konče ramenem/lopatkou, resp. kyčlí/pánví. Výstupem, až na výjimky, není diagnóza, ale lokalizace problému. Konkrétní diagnózy se obvykle dosáhne až dalšími doplňkovými vyšetřeními (RTG, CT, USG, odběr kloubní tekutiny,…). Pro tato vyšetření je obvykle nutné pacienta sedovat, a to proto,  aby byla provedena korektně a mohli jsme se spolehnout na jejich výpovědní hodnotu.

Ortopedické vyšetření:

Jak by nemělo vypadat vyšetření kulhání u veterináře?

Přijdete s pejskem do ordinace, nadiktujete panu doktorovi, na kterou končetinu zvíře kulhá, dáte ho na stůl, pan doktor s nohou zahýbe podobně jako vy doma a dá vám něco na bolest nebo na klouby.

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *