Epileptický záchvat u psa i kočky, křeče

Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

Co je to záchvat a proč ho zvíře má?

Záchvat je velmi široký pojem, pod kterým si každý představí ledacos. Pod záchvatem se může schovat náhlá ztráta vědomí (synkopa), tonicko-klonické křeče, třes končetin, pouhé cukání koutků tlamy, záškuby svalstva, podivné kompulzivní chování (např. chození do kruhu, koukání do zdi), změna chování, či záchvatovitý kašel.

Pokud vaše zvíře má nějakou formu záchvatu pokuste se jej natočit na video. To může veterináři hodně pomoci.

V tomto článku se budeme především věnovat záchvatům jako takovým, které se často nazývají ,,epileptické záchvaty“. Typické je pro ně, že je zvíře v bezvědomí, tedy nereaguje na majitele, má celotělové záškuby, nadměrně sliní, může se pomočit a pokálet.

Takovými záchvaty se může projevit celá řada onemocnění. Záchvat není diagnóza, ale symptom, tedy projev nějakého onemocnění (toto onemocnění teprve označíme jako diagnóza).

Epileptický záchvat u psa video:

Jaké jsou příčiny záchvatů?

Obecně můžeme příčiny vedoucí k záchvatům rozdělit do 2 skupin.

Onemocnění nervové soustavy (mozek)

Nejčastějším onemocněním nervového systému způsobující záchvaty je epilepsie, často nazývána idiopatická epilepsie. Termín idiopatická nám říká, že nevíme, proč toto onemocnění vzniká a co ho způsobuje. Toto je i důvod, proč je obtížené ji diagnostikovat.

Žádný test na epilepsii neexistuje. Pro stanovení diagnózy epilepsie musíme vyloučit všechny ostatní možné příčiny.

Mezi další onemocnění nervového systému patří cévní příhody (mrtvice), záněty mozku (encefalitida), nádorové procesy (neoplazie), traumata (úrazy) či vývojové anomálie (mladých zvířat např. hydrocefalus).

Pro diagnostiku této skupiny onemocnění je nezbytné neurologické vyšetření, magnetická rezonance a vyšetření mozkomíšního moku.

Asi 50 % psů se záchvaty má idiopatickou epilepsii. Druhá polovina trpí na jiné onemocnění vyvolávající záchvaty.

Zdroj: elements.envato.com

Jiná onemocnění (mimo nervový systém)

Častou příčnou záchvatů je otrava. Otrávit se zvíře může celou řadou toxinů. Nejčastěji se setkáváme s pozřením odpadků, kompostu, mršiny, čokolády, jedu na slimáky nebo marihuany. Otravy ve většině případů nelze nijak prokázat. Často k projevům dojde do několika minut/hodin, co byl pes na procházce, velmi akutně (tedy rychle) dojde k nástupu příznaků, které po zmetabolizování toxinu tělem opět postupně vymizí.

U zvířat, která mají opakující se záchvaty několik týdnu je otrava velmi nepravděpodobná.

Snížená hladina krevního cukru (glukózy) může taktéž vést k záchvatovitým stavům. Setkáváme se s ní u štěňat a malých plemen v důsledku zvracení, průjmu a hladovění, nebo při nádorovém onemocnění slinivky, vedoucím k nadměrné produkci inzulinu (tzv.inzulinom).

Onemocnění jater (např. portosystémový zkrat, selhání jater) nebo ledvin může vést k hromadění toxinů, které jsou těmito orgány za normální situace zpracovány na neškodné metabolity a vyloučeny z těla ven. Tyto toxiny v podstatě působí otravu nervového systému (pro lepší představu si tuto situaci můžeme přirovnat k opilosti).

Mezi další metabolická onemocnění vedoucí k neurologickým příznakům i ve formě záchvatů  můžeme zařadit: snížená hladina vápníků (např.u fen po porodu), zřídka i zvýšená hladina vápníku, velmi zřídka i snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza).

Epileptické záchvaty u koček se často projeví jen lokálními záškuby:

Jak postupovat u zvířete se záchvatem?

V prvé řadě je potřeba takový záchvat co nejdříve ukončit. Ať už je vyvolávající příčina jakákoliv, každý záchvat je extrémní zátěž pro organismus, vede k dalšímu poškozování nervové tkáně a ke zvýšené tělesné teplotě, která může mít také fatální následky. Často se stává, že je zvíře po záchvatu zmatené a vyčerpané. Tento stav (tzv. postiktální fáze) může trvat několik minut i hodin.

V dalším kroku je potřeba zjistit příčinu záchvatů, protože jejich terapie se diametrálně liší.

Zvířeti v záchvatu v důsledku nízké hladiny krevního cukru nepomůže žádné antiepileptikum.

Zjištění příčiny záchvatů

Když víme, co vše může záchvaty způsobit, musíme všechny tyto možné příčiny objasnit. Postupujeme systematicky od nejméně náročných vyšetření (málo invazivní pro zvíře, finančně dostupné) k těm invazivnějším: klinické, neurologické vyšetření -> vyšetření krví -> magnetická rezonance, mozkomíšní mok.

1) Neurologické vyšetření

Během neurologického vyšetření se lékař zaměří na chování a projevy zvířete, jeho chůzi a držení těla. Pomocí rychlých zkoušek je schopen zjistit funkci jednotlivých skupin nervů. Toto vyšetření může připomínat gymnastická cvičení. Součástí je i zajištění základních reflexů jak v oblasti hlavy (svícení do očí), tak míchy (štípání do prstů).

I přes naprosto normální neurologické vyšetření (tedy zvíře bez neurologických deficitů) může mít zvíře závažné onemocnění (nervového systému i mimo něj). Naopak pro některá onemocnění (idiopatická epilepsie) je to typické.

2) Vyšetření krve

slouží pro vyloučení metabolických onemocnění: onemocnění jater, ledvin, minerálií, nízké hladiny cukru.. Pokud ve vyšetření krve nalezneme možnou příčinu, která vyvolává záchvaty, navrhneme další vyšetření (např. stanovení žlučových kyselin nebo ultrazvuk dutiny břišní). V případě, že příčinu nenalezneme, postupujeme v diagnostice dále. U koček je vždy provedeno vyšetření na infekční nemoci: FeLV, FIV.

Zdroj: elements.envato.com

 

3) Další neurologická diagnostika

je tvořena zobrazím nervového systému- tzn. magnetická rezonance, odběr mozkomíšního moku a jeho vyšetření. Tato diagnostika slouží pro detekci onemocnění nervového systému jako zánětlivé procesy, nádorové nemocnění, infarkty..

Pokud v provedených vyšetření nenajdeme žádnou abnormalitu, můžeme stanovit diagnózu: idiopatická epilepsie.

První pomoc při záchvatu

V prvé řadě zachovejte klid! Nejdůležitější je zabránit tomu, aby se zvíře poranilo. Při nekontrolovaných křečích se snadno udeří do hlavy, převrhne na sebe nábytek, nebo si prokousne jazyk. Snažte se rychle dát stranou všechny nebezpečné předměty okolo. Zvíře se nesnažte pevně chytit a udržet. Nepokoušejte se tahat jazyk z tlamy, ten nezapadne, akorát vás může zvíře pokousat. Pokuste se zajistit co největší klid v okolí – vypnout televizi, nekřičet – každý takový hlasitý projev může křeče umocňovat i u psa, který je v bezvědomí. Vyhledejte lékařskou pomoc co nejdříve! Pokud je možnost, pokuste se alespoň část záchvatu natočit a odhadnout jak dlouho trval. V případě opakovaných záchvatů vám může veterinář dát rektální tuby s diazepamem. Její aplikace je velmi jednoduchá.

Často kladené dotazy a omyly:

  • Je možné diagnostikovat epilepsii pouze na základě vyšetření krví? Ne. Pokud má zvíře normální krve, vyloučíme tím možné metabolické příčiny. Bez další neurologické diagnostiky nejsme schopni odlišit zánět, nádor, infarkt, anomálii, či idiopatickou epilepsii.

 

  • Je chyba nasadit antiepileptika (léky na epilepsii) bez neurologické diagnostiky? Tyto léky samozřejmě mají nějaké nežádoucí účinky, nicméně většina pacientů je snáší dobře. Ale pokud zvíře se zánětem mozku budeme léčit léky proti epilepsii, tak nejen, že nezaberou, ale můžeme tak ztratit čas správnou terapií, na kterou už v pozdější fázi nemusí zvíře odpovědět.

 

  • Existuje nějaký test na otravu? Ano i ne. V základním vyšetření krví nejsme schopni detekovat žádný toxin. Např. jed na hlodavce nám může narušit krevní srážlivost, kterou můžeme otestovat zvlášť, nicméně ty většinou nezpůsobují záchvatové potíže (pouze v případě, že zvíře začne krvácet do mozku). Toxinů existuje obrovské množství a jsou vylučovány různými způsoby. Jednoduše řečeno: pokud netušíme, co pes mohl sežrat, potřebovali bychom k otestováním 50ti nejběžnějších toxinů litr moči, litr krve a kousek jater, na výsledky bychom čekali 2 týdny a stálo by nás to 20.000 kč.
  • Je rozdíl mezi CT a MRI? Ano velký, posuďte sami: vlevo CT, vpravo MRI
Differences between CT a MRI imaging in acute closed head injuries, Karantanas, Komnos, Paterakis, 2005

 

  • Můžeme stanovit diagnózu jen na základě videa? NE, v žádném případě!

 

  • Kolik stojí celková diagnostika záchvatů? (tzn. neurologické vyšetření, vyšetření krví, magnetická rezonance, odběr a vyšetření mozkomíšního moku)? Kolem 25 000 kč.

 

  • Můžeme zjistit zánět mozku u vyšetření krví? Ne. Mezi mozkem je velmi nepropustná bariéra, takže nedojde ke zvýšení bílých krvinek, jak při jiných zánětlivých procesech. Ale zánětlivé buňky můžeme zachytit v mozkomíšním moku.

 

  • Jak probíhá léčba epilepsie? Léčivy, která patří do skupiny antiepileptik. Mezi nejčastěji používané paří Phenaemal a Phenaemaletten (účinná látka phenobarbital), který se užívá 2x denně. Druhý nejčastější preparát, který lze kombinovat s Phenaemalem je přípravek Libromide (účinná látka kaliumbromid). Přípravků existuje celá řada. Léky na epilepsii se většinou užívají po celý život a je potřeba pravidelná kontrola hladiny fenobarbitalu v krvi a dalších krevních parametrů.

 

  • Léčba epilepsie homeopatikyJako doplněk léčby, nebo u zvířat, která léčbu nevyžadují (nízká frekvence záchvatů), proč ne. Ale nikdy by neměla nahradit doporučenou léčbu antiepileptiky.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *