Nechutenství, proč nežere?

Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

Inapetence: snížený apetit

Anorexie: absolutní odmítání krmiva

Proč pes/kočka nechce jíst, nebo žere méně?

Odmítání potravy je velmi častým důvodem návštěvy veterinární ordinace, ačkoliv se jedná o velmi nespecifický příznak, protože většina nemocných zvířat trpí inapetencí, či anorexií. V podstatě každé onemocnění může vést k nevolnosti a nezájmu o krmivo. Z tohoto důvodu nemá tedy smysl je tu všechna jmenovat.

Je však potřeba vždy myslet na to, že jakmile přestane zvíře jíst, může to být prvním projevem nějakého systémového onemocnění (často při onemocnění jater, ledvin, ale i jakékoliv bolesti).

Chronické (dlouhodobé) odmítání potravy se projeví ztrátou váhy.

Pokud zvíře přestane jíst, měli bychom si položit zásadní otázku: Nejí, protože nechce (nemá apetit), nebo nemůže (dysfagie)?

Abychom tuto otázku mohli zodpovědět, je důležité zvíře při krmení pozorovat. Pokud přijde k misce, jídlo se zájmem očuchá, vezme jej do tlamy, ale pak jej vyplivne a nepolkne, může nasvědčovat tzv. dysfagii.

Pojem dysfagie označuje narušení příjmu potravy. Příčiny mohou ležet v tlamě: především onemocnění zubů, bolestivost, zánět dásní, cizí těleso, nádorové procesy v tlamě, záněty kloubů, či bolest žvýkacích svalů. Stejně tak mohou k dysfagii vést onemocnění hltanu a jícnu vedoucí nejčastěji ke ztíženému polykání.

Běžným důvodem sníženého apetitu může být i stres (separační úzkost, stěhování, přesun zvířete), puberta, hárání u fen, či falešná březost.

Různé medikamenty (léčiva) mohou vést k nevolnosti a tím ke snížení apetitu.

Příčinou odmítání potravy může být i ztráta čichu. Ke ztrátě čichu může dojít v důsledku ucpaného nosu hlenem, či zánětlivým nebo neoplastickým procesem.

Nadměrné slinění a polykání může signalizovat nevolnost. Ta je často spojena s pozřením nevhodného krmiva, ale doprovází i vážná onemocnění.

Kdy navštívit veterináře?

Pokud zvíře nepřijímá krmivo, nejsme si vědomi žádné možné příčiny, a přitom vykazuje i jiné abnormality a narušený celkový stav (nezájem o okolí, bolestivost břicha, zvracení, průjem, dezorientace, zvýšená tělesná teplota).

Dospělému, jinak zdravému psovi několikadenní hladovka neublíží. Naopak u malých toy plemen, či štěňat může dojít v důsledku hladovění k poklesu krevního cukru (glukózy) následovaným celkovým kolapsem organismu. Z tohoto důvodu u malých plemen a štěňat musí vyhledat lékařskou péči rychleji.

U koček při delším hladovění hrozí ztučnění jater (lipidóza), která může vést k poškození jater a následné anorexii.

Nechat hladovět kočku více dní, může mít fatální následky! U mláďat a malých zvířat může dojít ke kolapsu během několika hodin hladovění.

Terapie je samozřejmě diametrálně odlišná dle vyvolávající příčiny. První pomocí při slabosti z anorexie je aplikace vody s medem, nebo hroznovým cukrem přímo do tlamy zvířete.

K zajištění adekvátního příjmu potravy lze u pacientů použít na přechodnou dobu sondu. Ta může být zavedena nosní dírkou do jícnu, či jícnem přímo do žaludku. Tato metoda je pro zvíře mnohem méně stresující, než násilné krmení stříkačkou.

Některá zdravá zvířata jsou prostě jen menší jedlíci než jiná. Pro jejich majitele tu mám pár tipů:

Co dělat, když pes nežere? Jak zvýšit chuť k jídlu?

• Nenechávejte jídlo celý den stát k dispozici, zaveďte určitý řád a pravidelnost krmení

 

• Krmivo nechte půl hodiny a poté jej dejte mimo dosah

 

• Zajistěte, aby zvíře mělo na krmení klid (vyvarovat se všem rušivým elementům)

 

• Určete trvalé místo, kde zvíře bude krmivo dostávat

 

• Vyvarujte se pamlskům a krmení od stolu

 

• Zkuste potravu udělat více atraktivní: přidat chutnější kousky, přihřát ji, přidat losový olej

 

K rozkrmení po nemoci, či u starších nemocných zvířat volíme velmi energeticky bohatá krmiva (např. Hills a/d, kalopet pasta).

Ke zvýšení chuti se dále prodává celá řada podpůrných doplňků: vitamin B, pivovarské kvasnice (pangamin).

V poslední řadě existují přípravky ke stimulaci apetitu (např. Mirtazapin).