Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

Dysplazie je termín, který označuje narušení vývoje. Dysplazie loketního kloubu neboli DLK tedy znamená narušený vývoj loketního kloubu. Onemocnění obvykle zjišťujeme u mladých psů středních až velkých plemen (např. německý ovčák, rotvajler, bernský salašnický pes, labrador, zlatý retrívr atd.).

Loketní kloub je složeným kloubem, neboť se zde spojují tři kosti: kost pažní, kost vřetenní a kost loketní. V důsledku poruchy vývoje do sebe tyto tři kosti nezapadají správně, což vede k rozvoji osteoartrózy (degenerativních změn v kloubu) a abnormálnímu působení sil na některé oblasti loketního kloubu. Tyto síly pak mohou vyvolávat poškození kloubu, např. fraktury uvnitř kloubu.

Co je příčinou?

Jedná se o dědičné nemocnění, pejsek se tedy narodí s genetickými predispozicemi pro rozvoj DLK, které zdědil po svých rodičích. Na rozvoji onemocnění se však uplatňují rovněž vnější faktory jako obezita či špatná výživa, které ovlivňují, zda se onemocnění u zvířete s genetickými vlohami projeví či nikoliv.

Jak se u pejsků projevuje?

Většina pejsků s DLK kulhá na jednu či obě přední končetiny. Při pohybu můžeme pozorovat kývání hlavou. Ke kývnutí dochází při došlápnutí na zdravou končetinu a ke zvednutí hlavy při stoupnutí na končetinu postiženou. Tímto způsobem se Váš chlupatý přítel snaží odlehčit nemocnou končetinu, aby omezil její bolestivost.

U pejsků, jež mají zasaženy obě končetiny, nemusí být kulhání přítomno, avšak pejsek pohybuje hrudními končetinami jakoby „zeširoka“. Stav se obvykle zhoršuje po delším odpočinku či zátěži. Na postižené končetině můžeme dále pozorovat úbytek svalové hmoty. Většinou je u psů DLK diagnostikována do 2 let věku, avšak někteří pejsci mohou začít kulhat až v pozdějším věku.

Jak se diagnostikuje?

Klinické vyšetření

Veterinární lékař při důkladném klinickém vyšetření zjišťuje změny chůze, krepitaci (praskání v kloubu), otok, omezený rozsah pohybu a bolestivost lokalizovanou v oblasti loketního kloubu, která je výrazná zejména při natažení a vytočení končetiny.

Rentgen

Při podezření na DLK může veterinář k potvrzení diagnózy využít rentgen. Ne vždy jsou však změny na rentgenových snímcích viditelné. Schopnost rozeznat i mírné změny závisí také na kvalitě rentgenového přístroje a využití různých pozic lokte.

CT

Počítačová tomografie usnadňuje diagnostiku DLK a poskytuje nám informace o rozsahu onemocnění, čímž přispívá k volbě vhodné terapie. Velmi mírné změny však mohou být obtížně detekovatelné.

Artroskopie

Umožňuje přímé zhodnocení chrupavky, kosti a synoviálních struktur uvnitř kloubu. Artroskopické vyšetření a vlastní operaci je možno provést v rámci jedné anestézie, pokud je možné problém vyřešit artroskopicky.

Jak se léčí?

Nechirurgická léčba

Základem konzervativní léčby je kontrola tělesné hmotnosti, fyzioterapie, úprava fyzické aktivity a medikace (protizánětlivé léky a analgetika). Vhodná je rovněž úprava stravy, neboť příliš vysoký příjem energie vede u štěňátek k rychlému růstu, a tak k přetížení dosud nedostatečně vyvinutého pohybového aparátu. Měly by být vynechány doplňky stravy na bázi vápníku či vitaminu D, které narušují přeměnu chrupavky v kostní tkáň.

Krmivo však můžeme obohatit o kloubní výživu. Tento typ léčby není schopen odstranit příčinu bolesti či již vzniklé osteoartrotické změny, ale snaží se o zlepšení kvality života potlačením bolesti, zlepšením pohyblivosti a funkčnosti kloubu.

Chirurgická léčba

Existuje velká škála chirurgických metod pro řešení DLK. Volba nejvhodnější metody pro Vašeho čtyřnohého kamaráda závisí na závažnosti a charakteru poškození (DLK je komplex různých abnormalit jako nepřiosifikovaný korunkový výběžek, osteochondróza, inkongruita kloubu atd., které se mohou vyskytovat izolovaně či společně).

Důležitým aspektem je včasné zahájení léčby, abychom co nejvíce omezili rozvoj osteoartrotických změn. Vhodné je doplnění chirurgického řešení fyzioterapií a podáváním chondroprotektiv.

Jaké jsou dlouhodobé následky?

U každého psa s DLK se dříve či později v různé míře rozvine osteoartróza. Chirurgické řešení odstraní zdroj bolesti a minimalizuje pravděpodobnost progrese osteoartrózy. Konzervativní (nechirurgická) terapie má za cíl zmírnit bolest a zachovat mobilitu, avšak nemá potenciál omezit rozvoj osteoartrózy.

To, do jaké míry ovlivní osteoartróza kvalitu života Vašeho mazlíčka, je značně nepředvídatelné. Kulhání může být u některých psů mírné a občasné, zatímco u jiných vážné a trvalé.