Jedná se o jeden z typů zobrazovací diagnostiky, který využívá rentgenového záření. Výsledkem je 2D obraz v různých odstínech šedi. Rentgenologické vyšetření využíváme ve veterinární medicíně v rámci prevence (posouzení dysplazie kyčelních a loketních kloubů, v rámci geriatrické prohlídky, či preanesteziologického vyšetření) nebo k diagnostice v momentě, kdy má zvíře nějaký problém.
Čtěte více
Zdrojem krve mohou být močové cesty (ledviny, močovod, močový měchýř, močová trubice), případně i pohlavní (u samců prostata a penis, u samic pochva a děloha). Nejčastěji dojde ke krvácení v důsledku poškození a narušení tkání v některém z těchto orgánů. Velmi zřídka se ale krví v moči může projevit i porucha s krevní srážlivostí (koagulopathie), např. po pozření jedu na hlodavce. Taková zvířata pak současně krvácí i z ostatních tělních otvorů: přítomnost krve ve stolici, zvratkách, krvácení z nozder.
Čtěte více
Podobně jako u měření teploty, je potřeba dechy počítat, když zvíře v klidu leží a nemá za sebou nějakou fyzickou aktivitu. Počítáme každý nádech – vyklenutí hrudního koše po dobu 1 minuty. V případě, že zvíře zrychleně dýchá, měli bychom se také zaměřit na to, jestli dýchá s otevřenou tlamou, současně i kašle, jestli je dýchání nějakým způsobem namáhavé, zvíře zaujímá při dýchání netypický postoj, nechce si lehnout a také jestli sliznice v tlamičce nejsou namodralé (cyanóza).
Čtěte více
Nádor je označení nekontrolovatelného množení buněk. Nádory můžeme obecně rozdělit na nezhoubné (benigní) a zhoubné (maligní). Ty maligní se často označují jako rakovina. Od nezhoubných je odlišuje schopnost metastazovat, tedy šířit se po těle. Přesná příčina vzniku nádorových onemocnění, stejně jako u lidí není známá. Určitou roli hraje genetická výbava daného jedince, vlivy prostředí (chemikálie, záření) a součinnost jiných onemocnění (např. FeLV u koček).
Čtěte více
Všichni víme, jak je obtížné zhubnout, ať už přímo u nás, nebo u čtyřnohého parťáka s nadváhou. Co když ale zvíře začne hubnout, aniž bychom si to přáli? V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že když 10kg vážící pes zhubne 1-2kg je to obdobné, jako bychom my zhubli 10-15kg. Pokud zvíře ztratí nad 10% svojí váhy, měli bychom zbystřit. Kachexií označujeme podvýživu. Pro standardizaci zhodnocení postav psů a koček byla vyvinuta stupnice BCS 1-9. Kdy 1 je zvíře kachektické (podvyživené), 9 zvíře morbidně obézní. Jedná se zjednodušenou obdobu BMI u lidí.
Čtěte více
Někteří psi jsou ,,popelnice“ a sežerou na co přijdou, včetně výkalů ostatních zvířat, mulčovací kůru, hlínu i kamení. Jiní mají vkus vytříbenější, ale nepohrdnou plyšovou hračkou, gumovým míčkem, nebo aportovaným klacíkem. Málokterý fajnšmekr odolá sýru s obalem, čokoládě, nebo klobáskám včetně igelitového pytlíku. I přesto, že se snažíme mít našeho čtyřnohého kámoše pod dohledem, některým věcem zabránit prostě nelze. A proto je dobré vědět, jak v takové situaci reagovat.
Čtěte více
Distenze abdomenu, distenze dutiny břišní= zvětšené břicho. Zvětšilo se vašemu zvířeti náhle bříško? Pak by jste měli zpozornit, hrozí mu nebezpečí! Jedinou fyziologickou příčinou distenze dutiny břišní je gravidita. Zejména u nekastrovaných samic, především volně žijících koček bychom v prvé řadě měli zvážit možnou graviditu. Žádné těhotenské testy pro zvířata neexistují, spolehlivé je pouze sonografické vyšetření u vašeho veterináře.
Čtěte více
Tělesná teplota by se měla pohybovat v rozmezí 37,5°C-39,0°C. Mírně vyšší teplotu mají malá plemena, štěňata, či některá zvířata po očkování. Tak či onak, tělesná teplota by rozhodně neměla přesáhnout 39,5 °C. Teplota nad 41 °C může zvíře ohrozit na životě a vyžaduje okamžitou odbornou pomoc.
Čtěte více
Pokud zvíře sežere něco, co nemá, a mohlo by mu to uškodit. Nejčastěji se jedná o cizí materiály (hračky), či toxické látky (léky, jedovaté rostliny, čokoláda, rozinky, jedy na hlodavce), které mohou způsobit otravu. Jak postupovat, když zvíře sežere nějaký cizí předmět, kde nehrozí otrava, se dočtete v článku: Cizí těleso, pes něco sežral. Zvracení má smysl vyvolat před tím, než se nám toxin stihne vstřebat z trávícího traktu do krve.
Čtěte více
Zvířata cítí bolest stejně jako my lidé, jen ji nemohou vyjádřit slovy.
Bolest může vycházet z jakéhokoliv orgánů a na majiteli zvířete je, aby ji na svém parťákovi co nejdříve poznal a dopřál mu adekvátní péči. Ponechávat zvíře vědomě v bolestech můžeme považovat za jeho týrání. Bolest jako taková má ale pro zvíře i pozitivní efekt. Např. u poranění vede ke snížení pohybu, který by mohl vést k dalšímu poškození tkání.
Čtěte více