Cizí těleso, pes něco sežral

Někteří psi jsou ,,popelnice“ a sežerou na co přijdou, včetně výkalů ostatních zvířat, mulčovací kůru, hlínu i kamení. Jiní mají vkus vytříbenější, ale nepohrdnou plyšovou hračkou, gumovým míčkem, nebo aportovaným klacíkem. Málokterý fajnšmekr odolá sýru s obalem, čokoládě, nebo klobáskám včetně igelitového pytlíku. I přesto, že se snažíme mít našeho čtyřnohého kámoše pod dohledem, některým věcem zabránit prostě nelze. A proto je dobré vědět, jak v takové situaci reagovat.

Čtěte více

Zvětšené, tvrdé, nafouknuté břicho

Distenze abdomenu, distenze dutiny břišní= zvětšené břicho. Zvětšilo se vašemu zvířeti náhle bříško? Pak by jste měli zpozornit, hrozí mu nebezpečí! Jedinou fyziologickou příčinou distenze dutiny břišní je gravidita. Zejména u nekastrovaných samic, především volně žijících koček bychom v prvé řadě měli zvážit možnou graviditu. Žádné těhotenské testy pro zvířata neexistují, spolehlivé je pouze sonografické vyšetření u vašeho veterináře.

Čtěte více

Jak vyvolat u psa, kočky zvracení?

Pokud zvíře sežere něco, co nemá, a mohlo by mu to uškodit.  Nejčastěji se jedná o cizí materiály (hračky), či toxické látky (léky, jedovaté rostliny, čokoláda, rozinky, jedy na hlodavce), které mohou způsobit otravu. Jak postupovat, když zvíře sežere nějaký cizí předmět, kde nehrozí otrava, se dočtete v článku: Cizí těleso, pes něco sežral. Zvracení má smysl vyvolat před tím, než se nám toxin stihne vstřebat z trávícího traktu do krve.

Čtěte více

Bolest, zvíře něco bolí

Zvířata cítí bolest stejně jako my lidé, jen ji nemohou vyjádřit slovy.

Bolest může vycházet z jakéhokoliv orgánů a na majiteli zvířete je, aby ji na svém parťákovi co nejdříve poznal a dopřál mu adekvátní péči. Ponechávat zvíře vědomě v bolestech můžeme považovat za jeho týrání. Bolest jako taková má ale pro zvíře i pozitivní efekt. Např. u poranění vede ke snížení pohybu, který by mohl vést k dalšímu poškození tkání.

Čtěte více

Zvracení u psa a kočky

Od zvracení musíme odlišit tzv.regurgitaci. Ke klasickému zvracení dochází kdykoli nezávisle na příjmu krmiva a tekutin, zvíře může projevovat nevolnost (mlaskání, nadměrné slinění), poté začne nadavovat, což se projeví nataženým krkem, rozkročným postojem, a především dojde k zapojení břišních svalů, což se projevuje jako pumpování břichem a následně dojde k evakuaci obsahu žaludku. Zvratky většinou bývají natrávené a může být přítomna žluč.

Čtěte více

Nechutenství, proč nežere?

Odmítání potravy je velmi častým důvodem návštěvy veterinární ordinace, ačkoliv se jedná o velmi nespecifický příznak, protože většina nemocných zvířat trpí inapetencí, či anorexií. V podstatě každé onemocnění může vést k nevolnosti a nezájmu o krmivo, nemá tedy smysl je tu všechna jmenovat. Jen je potřeba vždy myslet na to, že jakmile přestane zvíře jíst, může to být prvním projevem nějakého systémového onemocnění (často při onemocnění jater, ledvin, ale i jakékoliv bolesti).

Čtěte více

Vyšetření, rozbor krve

Vyšetření krve patří ve veterinárních ambulancích k denní rutině. Větší pracoviště mají krevní analyzátory a vyšetření udělají na počkání během několika minut, ta menší posílají vzorky do laboratoří a vyšetření se protáhne na hodiny, až dny. U akutních a klinicky nestabilních pacientů by se měly krve vyšetřit na místě.

Čtěte více

Potravní alergie, eliminační dieta

Na trhu existuje celá řada alergologických testů. Mezi nejčastější patří vyšetření krví na potravní alergii. Tyto testy jsou převzaty z humánní medicíny a podle největších veterinárních odborníků (především dermatologů) nemají u zvířat dostatečně vypovídající hodnotu. Existují levnější varianty, až vyšetření za několik tisíc korun. Výsledek je ale bohužel stejný a nemůžeme se na něj spolehnout.

Čtěte více

Průjem u psa

Průjem postihne za život každého. Psi a kočky nejsou výjimkou. Průjem je symptom, tedy jen projev nějakého primárního onemocnění. A těch je celá řada.

Průjem definujeme jako řídkou stolici, vodovou stolici ale i častou stolici. Zohlednit přitom musíme, že štěně kadí častěji, než dospělý pes a to klidně 4-5x denně. Jak můžeme průjem blíže specifikovat? Obecně dle délky trvání dělíme průjem na akutní (trvající dny) a chronický (trvající týdny až měsíce).

Čtěte více
Strana 20 z 22
1 18 19 20 21 22