Tetanus u psa

Čím je způsoben tetanus u psa?

Tetanus je infekční onemocnění způsobeno toxinem (tetanospasmin), který je produktem bakterie Clostridium tetani. Spóry této bakterie jsou v podstatě všudypřítomné: nachází se v půdě, ale i trávícím traktu zvířat. Zároveň jsou i velmi odolné vůči okolním podmínkám.

Jak se zvíře nakazí?

K přenosu nedochází pozřením, ale infekcí nějaké rány. Může se jednat o zatržený drápek, zaseknuté dřívko v tlamě, ranka po vypadnutém zubu (v nebezpečí jsou zejména štěňata, která přezubují), rozříznutá nebo odřená packa. Pokud se patogen dostane hluboko do rány, kde není přítomen kyslík, začne se hojně množit a produkovat toxin. Vzhledem k tomu, že se Clostridium hojně vykytuje ve trávícím traktu býložravců (koně, ovce, kozy) jsou zejména místa s výskytem těchto zvířat považována za riziková.

Tetanus není nakažlivé onemocnění, to znamená, že od nemocného zvířete se žádné jiné zvíře nenakazí. Stejně tak nehrozí ani žádné riziko jeho majitelům.

Kočky jsou vůči tetanu extrémně odolné a tetanus je u nich vzácný.

Zdroj: elements.envato.com

Projevy tetanu

Inkubační doba, tedy čas od nákazy k prvnímu projevu onemocnění je 5-21 dní. Na psovi si všímáme: ztuhlých svalů, toporné chůze, nataženého krku, výhřezu třetího víčka a především změnou výrazu ve tváři. Tento fenomén se označuje jako rhisus sardonicus a je patognomický (typický) právě pro tetanus. Dochází v podstatě ke křeči a tuhnutí žvýkacích svalů, nakrabacení kůže mezi ušima, stažení ústních koutků dozadu a uši jsou křečovitě postaveny. Dále se u pacientů s tetanem objevuje zvracení, nechutenství, nadměrné slinění, problémy s polykáním, přecitlivělost a lekavost, obtížné dýchání.

Diagnóza

Neexistuje žádný test, kterým můžeme tetanus prokázat. Diagnostika probíhá na základě anamnézy (nějaké zranění, přezubování?) a klinických příznaků.

Prognóza

Prognóza je opatrná. Nebezpečí tetanu spočívá v obrně dýchacích svalů, tedy dojde u pacientů k udušení.

Léčba tetanu

V prvé řadě je potřeba ošetřit ránu, ve které se bakterie může dále pomnožovat a být zdrojem toxinu. Sice existuje antitoxin (,,protijed“), který má schopnost vyvazovat volný cirkulující toxin z těla, ale otázkou je role těchto cirkulujících toxinů v dalším rozvoji onemocnění, protože ty co způsobují onemocnění, jsou už nevratné. Dle studií nemá na průběh a výsledek léčby vliv podání tohoto antitoxinu. Dalším používaným lékem jsou antibiotika a léky uvolňující spasmus. Hospitalizační péče dále zahrnuje naprostý klid, monitoring stavu, případně výživu pomocí sondy, pokud zvíře není schopné polykat.

Prevence

Spočívá v rychlém a důkladném ošetření ran, zejména ty hluboké by měly být pečlivě ošetřeny veterinárním lékařem. Pokud se jedná o rizikové zvíře (přezubující štěně), či rizikovou oblast (chov koní, ovcí, koz) je nejlepší prevenci očkování.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *