Syndrom akutního krvavého průjmu (AHDS, dříve HGE)

Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

 

Zkratka AHDS (acute  hemorrhagic diarrhea syndrome), dříve HGE (hemoragická gastroenteritis) je označení pro stav rychlého nástupu krvavého průjmu a zvracení. Přesný původ tohoto onemocnění není doposud znám.

 

Příčiny

Jak je zmíněno výše, vyvolávající příčina tohoto onemocnění není zcela objasněná. Diskutuje se vliv bakterií a jejich toxinů (zejména Clostridium), virové infekce, mikrobiální dysbióza i abnormální imunitní reakce. Možný je i vliv stresu, hyperaktivity a souvislost s požíráním sněhu.

 

Bakterie se běžně ve střevě i stolici nacházejí. Jejich průkaz rektálním výtěrem nemá absolutně žádnou diagnostickou hodnotu.

 

Klinické příznaky

Ve většině případů se nejprve objevuje zvracení, následované průjmem. Krev může být přítomna hned v začátku, případně se objevit později. Nejedná se pouze o pár kapek krve, ale krvavé zvratky či stolici jako vidíte na obrázku. Doprovodnými projevy mohou být nevolnost, odmítání potravy či bolest břicha. Velké ztráty tekutin zvracením a průjmem vedou k rychlé dehydrataci.

Autor: uveterinarky.cz

Diagnostika

Vzhledem k tomu, že neznáme přesnou vyvolávající příčinu, neexistuje ani žádný spolehlivý test. Podobně jako u epilepsie se jedná o tzv. vylučovací diagnózu – je tedy potřeba vyloučit všechny další možné příčiny, které se mohou krvavým průjmem a zvracením projevit. Všechny příčiny najdete v článku: Krev ve stolici u psa i kočky. Základem je tedy klinické vyšetření, kompletní vyšetření krve a zobrazovací diagnostika (ultrazvuk, rentgen). V případě potřeby lze otestovat krevní srážlivost, slinivku, funkci jater nebo nadledvinek.

 

Rizika

Pokud nejsou doplněny ztráty tekutin, může dojít až k oběhovému selhání a smrti v důsledku nedostatečného prokrvení životně důležitých orgánů. Současně hrozí riziko přestoupení bakterií přes porušenou střevní stěnu do krve a následná otrava krve (sepse). Z tohoto důvodu je potřeba vždy psa s touto diagnózou důkladně monitorovat, ideálně během hospitalizace.

 

Terapie, léčba

I přes to, jak děsivě daná situace vypadá, v drtivé většině stačí tzv. symptomatická terapie. Tekutiny doplňujeme pomocí infuze do žíly. Současně podáváme lék proti nevolnosti, medikament na zlepšení střevní peristaltiky (pohyblivosti). Velmi důležité je začít s rychlou výživou. Pokud pacient krmivo odmítá, je podáváno pomocí sondy. Pro podporu střevní mikroflóry můžeme podat probiotika. Antibiotika volíme až ve chvíli, kdy máme podezření na přestup bakterií přes střevní stěnu.

 

Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána bakteriální příčina tohoto onemocnění, v drtivé většině případů není potřeba léčba antibiotiky.

 

Časté dotazy a omyly:

Na krvavý průjem jsou vždy potřeba antibiotika. Nejsou, dokazují to provedené studie se stovkami psů.

 

Potřebuje pejsek transfuzi krve? Ne. I přes to, že stolice i zvratky vypadají jako čistá krev, obsah krve je ve skutečnosti velmi malý.

 

Proč se vyhýbáme antibiotikům? V dnešní situaci bojujeme s jejich nadměrným používáním i v případech, kde to není potřeba. To může vést ke vzniku rezistence bakterií – tzn. Bakterie si na přípravek zvykne a pak na něj už nereaguje,  antibiotitka vždy rozhodí střevní mikroflóru, která hraje klíčovou roli při správném fungování střeva.

 

Je nutná hospitalizace? Ve většině případů ano, zejména pro zajištění infuzní terapie a monitoringu pacienta.

 

Pokud zvíře nechce jíst, je infuze náhrada výživy? Ne. Sice existují různé roztoky obsahující vitamíny a aminokyseliny, ale rozhodně nenahradí adekvátní výživu. Krmení na sílu v případě nevolnosti nedoporučuji. Ideálním řešením je zavedení tenké plastové sondy nosní dírkou do jícnu.

 

Proč nemůžeme dát infuzi doma sami? Jednak hrozí celá řada komplikací s kanylou v žíle, ale hlavním důvodem je v tomto případě případná úprava množství infuzí. Jak je uvedeno výše, u těchto pacientů hrozí rychlé ztráty tekutin, které je potřeba doplnit. Zároveň hrozí riziko podaní nadměrného množství a v důsledku toho např. zavodnění plic. Na hospitalizaci je pacient pravidelně kontrolován – pulz, sliznice, krevní tlak, množství ztrát tekutin a tomu je přizpůsoben objem podávaných tekutin.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *