Zvýšené jaterní hodnoty: ALT, ALP, AST, GGT, GLDH

Často se ve své praxi a zejména online veterinárních poradnách setkávám s pojmy: špatné jaterní testy, špatné jaterky, špatné jaterní hodnoty, selhání jater… Toto jsou však velmi nespecifické pojmy a označení, ze kterých nelze určit nějakou léčbu, natož tak prognózu (vyhlídky).

Proto je vždy u takových pacientů znát celou historii (anamnézu) včetně klinických příznaků a vidět konkrétní výsledky. Často se tak setkávám s pacienty, kterým vlastně vůbec nic není, ale i s těmi, kteří trpí opravdu závažným onemocněním. Následující článek vnese snad trochu světla do této problematiky.

Jak se orientovat ve výsledcích vyšetření krve vám poradím v článku: Hodnoty krve.

Co si pod těmito pojmy představit?

Jako jaterní testy nebo parametry často vnímáme jaterní enzymy, tedy zejména ALT (= GPT) a ALP, AST ale i další, jako jsou GGT a GLDH. Jaterních parametrů je však mnohem více, zejména albumin, močovina, amoniak, žlučové kyseliny, glukóza- viz níže.

ALT

ALT je zkratkou pro alaninaminotransferázu- tedy enzym, nacházející se uvnitř jaterních buněk. Synonymem je označení GPT. Tento enzym se nachází uvnitř hepatocytů (jaterních buněk) a jeho zvýšení je způsobeno rozpadem (poškozením) jaterních buněk a uvolnění jeho nadměrného množství do periferní krve, ze které jej stanujeme pomocí základních vyšetření krve. Patří mezi nejcitlivější parametry jaterního poškození (na rozdíl od ALP nebo AST).

Stejně jako u všech krevních parametrů mohou nastat tři situace: ALT je snížené, v normě nebo zvýšené.

Snížené ALT

Tento nález neznamená nic špatného – zajímají nás pouze zvýšené hodnoty.

ALT v normě

I přes to, že je ALT v ,,zelených hodnotách“, neznamená to, že je zvíře zdravé. Avšak normální hodnota prakticky vylučuje onemocnění jater, které je charakterizováno rozpadem jaterních buněk. Výjimku představuje např. portosystémový zkrat – onemocnění jater, které vlastně není onemocněním jater jako takové, ale vzniká chybným vývojem cév, které vede ke snížené funkci jater a jaterní enzymy mohou být tedy v normě, ale i zvýšené (v důsledků sníženého prokrvení jaterních buněk).

Zvýšené ALT

Zvýšené hodnoty ALT v krvi jsou způsobeny rozpadem jaterních buněk. Ten může mít celou řadu příčin. Nutné podotknout, že do trojnásobného zvýšení normální honoty mluvíme stále o mírném zvýšení. Tzn. pokud je normální hodnota do 125 a my zjistíme hodnotu 150, jedná se o zanedbatelné zvýšení. Pacienti s vážným poškozením jater mívají běžně hodnoty i 10x zvýšené. Naopak u pacientů s terminálním onemocněním (např.cirhóza jater) mohou být hodnoty velmi málo zvýšené – v důsledku absence buněk v poškozených játrech.

Zvýšená hodnota ALT nám říká, že se v játrech ,,něco“ děje – nejedná se tedy o diagnózu, ale pouze důsledek nějakého procesu, který je potřeba dále objasnit.

Mezi časté příčiny zvýšení ALT patří:

Onemocnění jater a žlučových cest (ty spolu úzce souvisí): cholangitis, cholangiohepatitis

Nádorová onemocnění (ať už primárně vycházející z jater: lymfom, karcinom, histiocytární sarkom, tak i metastáze – např. karcinomů mléčné žlázy, mastocytomu, nebo rakoviny slinivky)

Leptospiróza – bakteriální onemocnění postihující játra a ledviny

V důsledku různých léčiv (zejména kortikoidy a léky na epilepsii– barbituráty)

Toxiny (tedy otravy, např. toxiny plísní)

Traumata (ůrazy), zákroky v anestezii

Po prodělání epileptického záchvatu

Při anémii (chudokrevnosti) v důsledku sníženého prokrvení jater

Při šokových stavech – např. anafylaktický šok, šok v důsledku selháni srdce nebo oběhové selhání v důsledku např. Addisonovy choroby  

Chronická hepatitis – chronické onemocnění jater charakterizováno ukládáním buněk imunitního systému do jaterní tkáně, způsobující jejich poškození

Hypertyreóza (onemocnění starších koček)

FIP (felinní infekční peritonitida koček)

Jaterní lipidóza (ztučnení jater koček)

Cirhóza jater (terminální onemocnění jater, kdy je nahrazena funkční jaterní tkáň vazivovou)

Copper storage disease – onemocnění charakterizované nadměrným množstvím ukládání mědi v jaterních buňkách (vzácné onemocnění postihující zejm.určitá plemena psů)

ALP

ALP je zkratkou pro enzym alkalickou fosfatázu. Na rozdíl od ALT se tento enzym nachází zejména v buňkách žlučových cest a kromě toho i v dalších tkáních (zejména v kostech) a existuje i tzv. steroid indukovaný izomer.

Stejně jako u ostatních enzymů jeho snížení není relevantní.

Zvýšené ALP

Jeho zvýšení tedy nemusí vždy poukazovat jen na samotná játra.

Fyziologicky u mladých jedinců (Do 8. měsíce věku mohou mít štěňata v důsledku vývoje kostního podkladu normálně zvýšenou hladinu ALP)

Onemocnění žlučových cest (zánět, nádorový proces, sludge = sediment = zahuštění žluči, mukocele, ruptura žlučového měchýře – např. v důsledku zranění)

Pankreatitis (zánět slinivky)

Cushingův syndrom – zvýšená funkce nadledvinek charakterizována nadměrnou produkcí steroidních hormonů

Jaterní onemocnění (viz výše-zánětlivé procesy, onkologická onemocnění, toxiny)

Léčiva ( léčba epilepsie, kortikoidy)

Onemocnění kostí (zejm. osteosarkom, multipní myelom ale i infekce = osteomyelitis)

Cukrovka (diabetes melitus)

Hepatická lipidóza – ztučnění jater koček

AST

AST je zkratkou pro aspartátaminotransferázu- synonymem je označení GOT. Tento enzym se kromě jater nachází i v dalších tkáních – zejména svalech a červených krvinkách.

Stejně jako u ALT snížené hodnoty nemají žádnou relevanci, tedy neznamenají nic špatného.

Zvýšené AST

Na rozdíl od ALT nemusí zvýšené hodnoty AST provázet vždy onemocnění jater – tzn. tento parametr není pro játra specifický. To je způsobeno tím, že se nachází i mimo jaterní buňky.

Stejně jako u ALT je jeho ) zvýšené (do trojnásobku hodnoty referenčního rozmezí) pouze mírné.

Mezi příčiny zvýšeného AST patří:

Onemocnění jater (stejně jako u ALT, viz výše)

Onemocnění svalových buněk – např. i po injekci může dojít k přechodnému zvýšení

Rozpad červených krvinek

GGT

Enzym, který je velmi podobný ALP.

GLDH

Enzym, nacházejících se v hlubších strukturách jaterních buněk – jeho zvýšení odráží závažné poškození jaterních buněk.

Odráží zvýšené enzymy funkci jater?

Častým omylem je interpretace zvýšených jaterních enzymů jako selhání jater. Jaterní funkce je však úplně něco jiného. Zjednodušeně řečeno – játra jsou orgán, který má svoji úlohu (funkci) – tvořit a přetvářet určité metabolity (látky, které jsme schopni také v krvi vyšetřit) – jedná se o albumin, močovinu (ureu), žlučové kyseliny, amoniak a glukózu (krevní cukr) – pokud dojde k alteraci těchto parametrů, můžeme mluvit o snížené jaterní funkci = jaterním selhání. Pokud jsou ovšem jen zvýšené jaterní enzymy, znamená to, že došlo ke zničení několika jaterních buněk (které mají však vysokou regenerační schopnost), aniž by došlo k narušení funkce jater.

Souhrn možností diagnostiky jaterních onemocnění se dočtete v článku: Onemocnění a selhání jater.

Jaterní dieta

Jaterní dieta je založena na nízkém obsahu bílkovin, které neumí játra s omezenou funkcí správně metabolizovat, což vede k nadměrné produkci amonikau (neurotoxin). Indikací k této dietě je tedy snížená funkce jater (nízký albumin, močovina, vysoký amoniak nebo žlučové kyseliny), nikoliv zvýšené jaterní enzymy (ALT, ALP).

Hepatoprotektiva

Hepatoprotektiva jsou přípravky, které ovlivňují regenerační a protektivní schopnost na jaterní buňky. Mezi nejznámější patří ostropestřec a s-adenosylmethionin. Mezi volně prodejné přípravky patří např. Hepa pet plus nebo Zentonil.

Další postup

Pokud se u vašeho zvířete zjistí zvýšené jaterní enzymy, je nutné zjistit příčinu – dle výše uvedeného textu je totiž zřejmé, že jich existuje celá řada, a proto není možné doporučit jeden univerzální postup. Základem bývá precizní vyhodnocení krevních nálezů – všímat si dalších souvisejících parametrů a ultrazvuk břišní dutiny- se zaměřením nejen na játra, ale i nadledvinky, slinivku. V některých případech je nutný odběr vzorků z jater a jejich cytologické nebo histologické vyšetření.