Průjem u kočky

Průjem společně se zvracením bývá u koček jeden z nejčastějších důvodů návštěvy veteriny. Může se jednat o jednorázovou nepříjemnost i chronický měsíce trvající problém. Pod průjmem rozumíme nejen řidší konzistenci stolice, ale i častější kálení.

Průjem se může objevit samostatně, ale často bývá provázen následujícími příznaky:

• zvracení
• hubnutí
• nechutenství

Zejména u venkovních koček může být obtížné si průjmu všimnout.

V případě že je v domácnosti více koček je nutné zjistit, kterou průjem trápí. Pomoci může častější čistění koček a bedlivější sledování. Postižená kočka může mít i potřísněnou srst kolem konečníku, nebo i jiné problémy, které často průjem provází: zvracení, nechutenství, hubnutí, kručení v břiše, bolavé břicho nebo i změna chování jako například vyhledávání úkrytu.

Příčiny průjmu

Průjem je pouze projev nějakého zdravotního problému, kterých je celá řada.

Zejména u venkovních koček nebo těch pocházejících ze špatných podmínek bývá častou příčinou parazitární infekce, jedná se zejména o škrkavky a tasemnice. Kromě průjmu se může objevit i hubnutí, nafouklé břicho, zhoršená kvalita srsti. V trusu nebo kolem konečníku lze spatřit samotného parazita, přítomnost potvrdí vyšetření trusu (koprologie). Terapie spočívá v odčervení.  K vzácnějším parazitům u koček řadíme Giardie nebo Tritrichomonas foetus.

Obrázek: škrkavka

U neočkovaných koček se setkáváme s panleukopenií (obdoba parvovirózy u psů, známá také pod názvem kočičí mor). Jedná se velmi nebezpečné onemocnění virálního původu, který kromě průjmu ničí kostní dřeň. Přenáší se trusem mezi kočkami. Proti tomuto onemocnění se kočky běžně očkují. Úmrtnost bývá vysoká.

Smrtelné kočičí nemoci, kočičí aids a kočičí leukémie (FIV, FeLV, FIP) se mohou mimojiné projevit také průjmem. U FeLV a FIV se jedná o infekční onemocnění, které si nejčastěji předávají venkovní kočky nebo místa s velkým množstvím netestovaných zvířat na jednom místě.

 

Nejčastější příčinou průjmu je tzv. alimentární chyba – tedy nevhodná strava.

 

Změna krmiva, nový pamlsek nebo kus salámu – to jsou vůbec nejčastější příčinou trávících obtíží. Přechod na nové krmivo by měl být pozvolný. To znamená, že postupně mícháme původní krmivo s novým a každý den přidáváme více nového. Tento přechod by měl trvat alespoň 1 týden. Některé kočky mají citlivější zažívání a jakákoliv změna jej může rozhodit.

Potravní alergie a intolerance postihují většinou kočky v mladším/středním věku. Testy na potravní alergie jsou bohužel velmi nepřesné, jediným funkčním testem je provedení eliminační diety. Kromě trávících obtíží vídáme u alergiků i svědivost, škrábání a vypadávání srsti.

Průjem může být jedním z mnoha projevů možné otravy. Potenciálních toxinů existuje tolik, že jejich průkaz je ve většině případů nemožný.

Některé léky mají jako popisovaný nežádoucí účinek trávící obtíže. Pokud nastanou trávící obtíže po nasazení nějakého přípravku, informujte o tom ošetřujícího lékaře.

Nejčastějším alergenem je kuře, hovězí a ryba.

Pozření kusu hračky, plastu nebo jiného předmětu může vést k podráždění až neprůchodnosti trávícího traktu. Ve většině případů dominuje zvracení.

Trávící trakt mohou postihovat i různé typy zánětlivých procesů – obdoba Crohnovy choroby u lidí. Projevem může být kromě průjmu i zvracení, snížený apetit a ztráta váhy. Jejich diagnostika je náročnější – vyžaduje histologické vyšetření bioptátů tkáně. Takový zákrok vyžaduje celkovou anestezii a je finančně náročnější (cca 10-15 tisíc). Označujeme je IBD.

Zejména u starších koček se můžeme setkat s onemocněním ledvin. Postižené ledviny nejsou schopny očistit krev od škodlivých látek a vyloučit je močí, dochází k jejich hromadění v krvi. Jedná se o dráždivé látky, které mohou způsobit nechutenství, zvracení i průjem. Častým příznakem bývá i častější pití a močení. K detekci poslouží vyšetření krve, doplněné o vyšetření moči a ultrazvuk.

Podobně se projevuje i onemocnění jater.

Zánět slinivky bývá díky anatomii často propojen i se zánětlivým procesem v játrech a žlučníku a střevě (tzv. triaditis). Příznaky jsou opět velmi podobné: zvracení, průjem, nechutenství, ztráta váhy, bolest břicha. Při opakovaných zánětech se může slinivka vyčerpat a dojít k nedostatečné produkci trávících enzymů – tzv. EPI (exokrinní pankreatická insuficience).

Zvýšená funkce štítné žlázy = hypertyreóza je onemocnění charakterizované zvýšenou funkcí štítné žlázy. Setkáváme se s ní zejména u starších koček. Kromě trávících obtíží a ztráty váhy si majitel může všimnou častějšího pití a močení nebo změny chování. K diagnostice je potřeba stanovit z krve hormon štítné žlázy T4.

Rakovinná onemocnění trávícího traktu nejsou bohužel u koček úplnou vzácností. K jejich potvrzení potřeba vyšetření změněné tkáně z trávícího traktu. Existují různé typy i stádia těchto procesů, některé odpovídají na chemoterapii a nemocné zvíře může žít kvalitní život i pár let.

Vyšetření

Na základě anamnézy a klinického vyšetření mohou být v diagnostice průjmu doporučena následující vyšetření:

• koprologické vyšetření trusu
• vyšetření krve základní, vyšetření krve rozšířené (zahrnuje např. parametry slinivky)
• rentgen, ultrazvuk
• eliminační dieta
• endoskopie a odběr vzorků ze střeva

Jak zastavit průjem

Nic jako injekce na průjem neexistuje. Pokud je kočička bez dalších obtíží, tzn. je aktivní, nic ji nebolí, má chuť k jídlu. Můžeme v domácích podmínkách pomoci Smectou, probiotiky a nasazení lehce stravitelné diety. Důležité je vždy se vyvarovat pamlskům.

Pokud se objeví ve stolici krev nebo je narušen celkový stav, je nutná návštěva lékaře.